On-line lékařská pohotovost v Plzeňském kraji by měla fungovat už na podzim letošního roku. Rada kraje schválila vítěze veřejné zakázky pro distanční zdravotní službu. Přístupná bude všem, kteří mají v kraji trvalý pobyt, a to přes vybranou on-line komunikační platformu v režimu 24/7.

Dostupnost zdravotní péče pro obyvatele i v odlehlejších oblastech, rozvoj dopravní infrastruktury či vysoký počet zahraničních agenturních pracovníků a s tím související sociální a bezpečnostní potíže vnímají lídři politických stran a hnutí pro říjnové sněmovní volby jako jedny z největších problémů Plzeňského kraje. Zmiňují také nedostatek bytů, nedostatek lékařů či horší dopravní obslužnost. Vyplývá to z odpovědí lídrů stran ANO, Piráti, SPD, Spolu, Stačilo! a STAN. Motoristé na zaslané otázky neodpověděli, v Plzeňském kraji zatím ještě svého lídra nepředstavili.

Celkem 6464 výjezdů se záchrannou službou v Plzeňském kraji má na svém kontě lékař Štefan Kocúr, který teď ve věku 71 let na záchrance končí s ohledem na věk. Během své bohaté lékařské kariéry vystřídal celou řadu specializací. Byl nemocničním, záchrankovým, lázeňským i námořním lékařem.

Plzeňský kraj přidá letos svým nemocnicím 98 milionů korun na zvýšení mezd jejich zaměstnanců. Nemocnice tím chtějí udržet kvalifikované zaměstnance a zajistit stabilitu regionálního zdravotnictví. Mzdy vzrostou všem pracovníkům Nemocnic Plzeňského kraje (NPK) - lékařům, sestrám, obslužnému i nezdravotnickému personálu. Peníze pokryjí tarifní složku mzdy i příplatky za směnný provoz. Schválili to zastupitelé. Pro návrh bylo 38 z nich, osm se zdrželo a dva byly proti.

Chirurgové v Rokycanech loni provedli téměř 1700 operací. Zhruba o čtyři procenta více než v roce 2023. Týkaly se hlavně řešení úrazů, chronických či akutních onemocnění pohybového aparátu nebo se jednalo o výkony v rozsahu všeobecné a hlavně břišní chirurgie, včetně onkologických onemocnění zažívacího traktu. U mnoha dalších pacientů byla ale zvolena i konzervativní léčba, i když s nutností hospitalizace na chirurgické oddělení.

Během léta častěji vyrážíme na výlety, sportujeme, koupeme se v moři nebo v rybníce. K těmto aktivitám patří pobyt na slunci, které dává lidské kůži zabrat. Odborníci proto doporučují, aby si lidé zašli po létě zkontrolovat znaménka.

Lehčí sezónní onemocnění nebo drobná poranění se nevyhýbají nikomu z nás. Pacienti kvůli nim stráví spoustu času v čekárnách u lékařů. Často ale zbytečně, protože si se stejným problémem mohou zajít také do lékárny, kde poskytují odborné poradenství a zároveň zde mohou pacienti léčivý přípravek či jiný doplněk stravy rovnou zakoupit. Ušetří tak čas sobě i lékařům.

Zjednodušit a zpřehlednit příchod a odbavení pacientů ve svých ambulancích. To je cílem vyvolávacího systému, který začala nově Stodská nemocnice. Ve zkušebním režimu funguje od tohoto týdne.

Zdravotní gramotnost v Česku se v posledních letech zvýšila. Zatímco před čtyřmi lety se pohybovala okolo 35 %, minulý rok to bylo již 53 %. Za zlepšením stojí i covidová pandemie, která přiměla lidi více přemýšlet nad svým zdravím. Efektivní prevencí a v některých případech také samoléčbou se uleví českému zdravotnímu systému. Tématem se zabývali odborníci u kulatého stolu v Poslanecké sněmovně.

Přibližně stovka dětí v Česku trpí syndromem Dravetové, který patří mezi vzácná a vážná neurologická onemocnění. Podle lékařů takovým dětem v současné době schází především doplňková terapie jako logopedie nebo ergoterapie, jež by pomáhala děti rozvíjet navzdory jejich onemocnění a byla hrazena zdravotními pojišťovnami. Na nemoc proto u příležitosti světového Dne vzácných onemocnění, který každoročně připadá na 28. února, upozorňují lékaři.