O titul Historické město roku zabojují v krajském kole Horažďovice a Kašperské Hory. Obě města se letos přihlásila do soutěže, která hodnotí nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón, jenž je klíčovým nástrojem Ministerstva kultury pro podporu obnovy historických památek v Česku.

Obrovský jeřáb usadil během noci z neděle na pondělí téměř stoletou konstrukci Faltusova mostu přes karlovarskou výpadovku těsně za okrajem Plzně. Ještě letos by se měl otevřít pro pěší a cyklisty. Padesát metrů dlouhý most původně sloužil Škodovákům k překonávání železniční trati. Ve své době byl největší svého druhu na světě. Při přestavbě trati ho dělníci sejmuli a roky rezivěl v kopřivách. Nakonec ho Plzeň koupila za cenu šrotu. Aktuální akce vyjde město na více než 60 milionů korun, z toho 16 milionů pokryje evropská dotace.

Klatovy připravují rekonstrukci bývalého jezuitského semináře pod náměstím až za 300 milionů korun. Jde o poslední objekt v historickém jádru, který potřebuje opravu. Město o její formě a o využití památky diskutuje s památkáři, zastupiteli a s obyvateli. Teď se projektuje, stavět by se mohlo za rok. Město jedná o dotacích, bez nichž do obnovy nepůjde. Záměr se ovšem setkává i s kritikou.

V Plzeňském kraji přibylo pět kulturních památek. Mezi nimi je například funkcionalistická Němcova vila v Domažlicích, hrobka na hřbitově u kostela sv. Jiří v Plzni-Doubravce i například Faltusův most. Tuto unikátní konstrukci koupila před lety Plzeň za cenu šrotu a dlouhé roky pak ležela ladem a rezivěla. Ještě letos ale začne opět sloužit lidem jako přemostění přes karlovarskou výpadovku těsně za okrajem Plzeň.

Dvakrát musely Domažlice vyhlásit soutěž na rozsáhlou rekonstrukci památkově chráněné budovy radnice. Poprvé se nikdo nepřihlásil, podruhé jen jedna firma. Práce už začaly. Jako první se dělníci zaměří na zadní polovinu střechy včetně krovu. První etapa vyjde na 23 milionů korun. Celková oprava, která zahrne i fasádu a okna, vyjde na 80 až 90 milionů. Novorenesanční radnice je od roku 1893 dominantou náměstí.

Domažlice opakovaně hledají firmu na plánovanou první etapu oprav krovu a střechy historické budovy radnice za 20 milionů korun. Napoprvé se do veřejné zakázky nikdo nepřihlásil. Radní proto prodloužili termíny dokončení stavby na podzim, v příštím roce se chce město pustit do další části oprav. Objekt vznikl mezi lety 1890 až 1893 podle návrhu vídeňského architekta Josefa Drexlera. Domažlická radnice se pyšní mnoha zachovanými původními prvky v exteriéru i interiéru.

Domažlickou novorenesanční radnici čeká rekonstrukce. Práce na objektu, který vznikl mezi lety 1890 až 1893 podle návrhu vídeňského architekta Josefa Drexlera, začnou od střechy. Rada města už schválila zadávací dokumentaci. Domažlická radnice se pyšní mnoha zachovanými původními prvky v exteriéru i interiéru.

Západočeské muzeum v Plzni získalo do svých sbírek významnou kulturní památku. Jde o přes metr vysokou a bohatě zdobenou dřevěnou křtitelnici s víkem. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout v církevní sekci uměleckoprůmyslového oddělení muzea. Vzácný kus z 18. století má ale pohnutou historii. Z kostela, kde původně křtitelnice byla, ji totiž někdo ukradl.

Po 25 letech oprav se poslední březnový víkend v úpatí Šumavy otevře poprvé pro veřejnost vrcholně barokní zámek v Týnci u Klatov ze začátku 18. století. Monumentální zdevastovanou stavbu koupil v roce 1999 od správkyně konkurzní podstaty sběratel umění Jan Pelánek Lazarowitz, aby památku zachránil a umístil v ní své sbírky. Trvalo to ale čtvrt století a stálo čtvrt miliardy korun, než se zámek, prohlášený v roce 2014 za národní kulturní památku, otevře veřejnosti. Jedním z hlavních lákadel bude rozsáhlá kolekce děl Josefa Váchala, řekli dnes novinářům majitelé zámku.

Vodní hamr v Dobřívě na Rokycansku se proměnil v ledovou nádheru. Jako už každoročně se na kolech vytvořily rampouchy a led pokryl i hřídele. Tento jedinečný pohled se však naskytne jen hamerníkům, kteří z něj ale nemají moc velkou radost. Váha ledu by totiž mohla dřevo poškodit. Ledové krápníky proto správci objektu již osekali. Hamr v Dobřívě je technickou památkou, která nemá v republice obdoby.