Mladí Češi a Němci opravují vlastními silami zdevastovaný kostel sv. Anny v Olešné na Tachovsku u hranic. V roce 2019 ho koupil za symbolickou cenu student a bývalý člen Česko-německého fóra mládeže Prokop Šícha, který organizuje víkendové workcampy na jeho záchranu. Podařilo se už udělat první třetinu střechy a vykácet 50 stromů okolo a 20, které rostly na střeše. Novorománský kostel desítky let chátral a je v havarijním stavu. Od roku 2010 je kulturní památkou.

Dnes je Bílá sobota, podle křesťanské tradice druhý den takzvaného velikonočního třídenní, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velký pátek je připomínkou dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Velikonoce jsou vrcholem církevního roku a největšími křesťanskými svátky. Letos ale stejně jako před rokem oslavy tohoto svátku omezují opatření vlády proti šíření koronaviru.

Kněží v plzeňské diecézi nabídnou před vybranými kostely všem lidem tradiční popelec. Sypání popela na hlavu je symbol nového začátku a naděje. Právě tu podle biskupa Tomáše Holuba teď všichni nejvíce potřebujeme. Popeleční středa je také vnímána jako první den čtyřicetidenního půstu, který vyvrcholí Velikonocemi. Dnes bychom neměli jíst maso a přes den je dovoleno jen jedno úplné nasycení.

Představte si, že žijete v roce 1835. Během chladné noci 6. února se nad Plzeň přiženou velká temná mračna. Blesk rozčísne oblohu a ozve se hlasité zahřmění. V tu chvíli se na věži kostela svatého Bartoloměje objevuje první malý plamínek. Nikdo neví, co má dělat a davy lidí jen bezmocně přihlížejí, jak plameny pomalu pohlcují dominantu plzeňského náměstí.

Představte si, že žijete v roce 1835. Během chladné noci 6. února se nad Plzeň přiženou velká temná mračna. Blesk rozčísne oblohu a ozve se hlasité zahřmění. V tu chvíli se na věži kostela svatého Bartoloměje objevuje první malý plamínek. Nikdo neví, co má dělat a davy lidí jen bezmocně přihlížejí, jak plameny pomalu pohlcují dominantu plzeňského náměstí.

Kašpar Melichar a Baltazar si letos musí odpustit tradiční koledování, a tak se celá sbírka stěhuje do online prostředí. Lidé mohou přispět do virtuální kasičky a nyní i do nově instalovaných po celém Plzeňském a Karlovarském kraji. Tato sbírka potrvá do 24. ledna, virtuální koledování pak až do konce dubna.

Dříve z věže kostela sv. Jana Křtitele vyzváněly čtyři zvony, dnes jsou pouze dva. Brzy se to ale změní, a to díky spolku Náš Touškov. Ten prostřednictvím sbírky vybírá peníze na zhotovení jednoho z chybějících zvonů. Oproti svému předchůdci bude o něco lehčí, záleží totiž hlavně na tom, jaký bude mít tón.

Dlouhé fronty a stovky lidí, kteří si domů chtějí odnést Betlémské světlo. Tak každoročně vypadá například náměstí Republiky v Plzni, kde plamínek pravidelně rozdávají skauti, kteří ho také dovezli až z Betléma. Jenže letos je situace jiná, a tak si v západočeské metropoli letos pro lucerničku budete muset dojít přímo na farnost.

Štědrý den je bezesporu jednou z mála chvil v roce, kdy jsou kostely po celé republice zaplněny do posledního místa. Letos však lavice zůstanou prázdné. O zrušení půlnočních mší rozhodla plzeňská diecéze, pod kterou spadá Plzeňský a Karlovarský kraj. Na první a druhý svátek vánoční už bude možné akce navštívit, ovšem pouze za předpokladu, že budou mít zájemci rezervaci.

Dnešním dnem začíná v Česku další rozvolňování opatření proti šíření koronaviru nového typu. Vláda schválila návrh, že se země posune v protiepidemickém systému (PES) z pátého nejtvrdšího stupně do čtvrtého, který znamená mírnější opatření. Po zasedání kabinetu řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) doplnil, že za další týden, od 30. listopadu, by mohl v Česku začít platit stupeň třetí.