Zemřel předrevoluční generální tajemník ústředního výboru KSČ Miloš Jakeš. Bylo mu 97 let. Uvedla to televize CNN Prima News, podle které se dnes konal Jakešův pohřeb v pražském motolském krematoriu. Českému rozhlasu Radiožurnálu zprávu o Jakešově úmrtí potvrdil Josef Skála z KSČM. Jakeš se do povědomí zapsal zmateným a místy až bezelstně upřímným projevem z Červeného Hrádku na Plzeňsku z července 1989, jehož nahrávka bavila lidi v tehdejším Československu.

Skanzen lidových staveb v předhradí hradu a zámku Velhartice na Klatovsku poprvé ukázal návštěvníkům také interiéry. Oživila je navíc tradiční řemesla, jako je kovářství, zpracování vlny či kůže, pletení košíků nebo včelařství. Skanzen vzniká víc než 20 let jako záchranná aktivita pro stavby, kterým hrozil v místě jejich původního umístění zánik. Unikátem je, že ve Velharticích jsou domy usazené přesně na základy původního předhradí, tedy skutečných někdejších objektů.

Česká republika si dnes připomíná odkaz církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory upálen před 605 lety na koncilu v německé Kostnici. Lidé si mohou jeho památku připomenout na bohoslužbách v Betlémské kapli v Praze, v Husově rodišti - Husinci u Prachatic nebo na Kozím Hrádku na Táborsku, kde pobýval, když nesměl kázat v Praze. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, který odstranil z češtiny spřežky a zavedl diakritická znaménka. Šestý červenec je v českém kalendáři státním svátkem od roku 1990.

Každý z nás měl někdy jistě chuť prozkoumávat ten tajemný dědečkův sklep nebo tátovu dílnu. Podobnou průzkumnicí je i Margit Pohlová, která obráží Českou republiku i zahraničí a navštěvuje staré budovy, které jsou sice opuštěné a chátrají, ale stále v nich najdeme určitý způsob života. Ti znalejší už vědí, že jejím koníčkem je urbex. Ze svých cest si přiváží nejen zážitky, ale hlavně fotografie, které pak vystavuje. A právě s Margit jsem si o jejím netradičním koníčku povídala.

Je to už více jak sto let, kdy se na nebi v Malesicích vznášel Francouz Jullerot. K dnešnímu letadlu měl jeho stroj sice daleko, přesto se přelet z května roku 1910 dá považovat za začátek létání v Plzni. Historií aviatiky teď zájemce provede výstava v mázhausu plzeňské radnice. Ta i připomene jak je s létáním spjata například Západočeská univerzita.

Konspirační byty, šifry, československý odboj a v patách gestapo. Tohle není lekce z historie, ale příměstský tábor, který připravila Paměť národa. Děti se tak chopí role odbojářů a před nástupem do školy si hravou formou opráší pár kapitol z dějepisu.

Při cvičném letu chtěl pozdravit své přátele, kteří si zrovna užívali dovolenou v rekreačním středisku nedaleko města Teplá. Výkrut v nízké výšce zkušený pilot nezvládl a havaroval nedaleko obce Křepkovice na Chebsku. Pojďme si připomenout, jak k celé události vlastně došlo a co všechno odhalilo pozdější vyšetřování.

Už ve středu změří své síly Viktorie Plzeň a pražská Sparta. Fanoušci si budou moci zápas vychutnat díky projekci v areálu plzeňského pivovaru. Než atraktivní souboj vypukne, neuškodí si připomenout pár zajímavostí z pohárových bojů.

Byla to první letecká show v Českém království! Na louce v Malesicích se 26. května 1910 vznesl do vzduchu francouzský pilot Henri Jullerot na svém létajícím stroji Farman. Ukázka sice trvala pár minut, přesto první letecký den se zájmem sledovalo přes 5000 diváků. Tehdy se začala psát historie létání v Plzni. Slavný den si připomínají na letišti v Letkově.

Po lokalitách spojených s historií židovské přítomnosti v Plzni a s místní historií holocaustu provede uživatele nový vzdělávací program IWalk Plzeň. Do projektu se zapojí také Archiv města Plzně, který poskytne podklady pro zpracování.