Český Frank Sinatra… To je vždycky první, co mě napadne, když se řekne Karel Gott. Oni k sobě opravdu měli blízko. Byli nesmírně charismatičtí, s neodolatelným úsměvem na tváři a hlasem, jenž se rodí skutečně vzácně. Co víc… jejich respekt přesáhl veškeré myslitelné hranice. Hudební i generační.

Zvuk byl strašný… fronty před vstupem… přestřelená kapacita. Tahle slova, to už je takřka evergreen. Evergreen řady větších koncertů a festů. V posledních týdnech je slýchávám častěji, než je běžné, na čemž ale není nic zvláštního, prostě se teď koná mnoho monstr akcí. Vede to však k jedné úvaze…