Volby do Evropského parlamentu se z hlediska zájmu a volební účasti dost často označují za volby druhého řádu. Dost často české voliče v tom utvrzují samotná média, která tuto nálepku ráda využívají a samotný mýtus o nepříliš velké důležitosti umocňují. To je však chyba – evropská politika opravdu není o žárovkách, zahnutých banánech a dalších oblíbených klišé, kterými se někteří politici dodnes ohání. Naopak. Výsledky hlasování v Evropském parlamentu se naplno promítají do našeho každodenního života, a to zcela zásadním způsobem. V Bruselu se rozhoduje, a hlavně bude rozhodovat o věcech, které mohou náš dosavadní život změnit zcela od základu.

Považují zastupitelé Plzně fungování a rozvoj města v uplynulém volebním období za úspěšné nebo neúspěšné a proč tomu tak je? Čím si prošlo město Plzeň poslední čtyři roky? Jak zvládalo řešení covidové krize a jak si poradilo s následky války na Ukrajině? Co se v Plzni podařilo vybudovat? Na všechny tyto otázky odpovídají představitelé politických stran končícího městského zastupitelstva. V příští Politické koridě už představíme nové členy zastupitelstva. Těšit se můžete na nováčky ze STAN, SPD a PRO Plzeň. Končí naopak ČSSD a KSČM.

Do druhého funkčního období uvedl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima děkana Lékařské fakulty v Plzni Jindřicha Fínka. Uznávaného onkologa znovuzvolil do jeho funkce Akademický senát lékařské fakulty. Inaugurace se zúčastnila též prorektorka pro studijní záležitosti a budoucí rektorka UK Milena Králíčková.

Historicky prvního hejtmana Plzeňského kraje Petra Zimmermanna (ODS), těší, že i jeho následovníci v čele hejtmanství pokračují v původní strategii a udržují nezadlužený kraj. V posledních letech si sice kraj vzal půjčku, ale výhradně na předfinancování projektů dotovaných EU a dluhy hned průběžně splácí. Za dvacet let si lidé na existenci krajů zvykli a kraje v zásadě fungují v těch oblastech, ve kterých mají. Někde a někdy lépe, jinde a jindy hůře, řekl Zimmermann, který stál v čele Plzeňského kraje v letech 2000 až 2008.