Díky nové legislativě mohou občané Česka poprvé v historii sdílet elektřinu napříč domácnostmi a budovat nové zdroje energií v rámci energetických společenství. Česká republika totiž po letech odkladů přijala do svého právního řádu evropská pravidla, podle kterých mají země EU umožnit lidem podílet se na výrobě elektřiny a přebytky pak sdílet prostřednictvím komunitní energetiky. V Papírně Plzeň diskutovali odborníci a europoslanci s veřejností o problematice sdílení energií.

Veřejné diskuse na téma Sdílení energií jako cesta k úsporám i lepšímu klimatu? se zúčastní europoslanci i experti. Diskuse se koná 5. března v Papírně Plzeň a pro návštěvníky je zdarma. Pořadatelé zvou návštěvníky k diskusi na téma komunitní energetiky nebo opatřeních, které může Evropa v této oblasti přinést.

Evropská unie připravuje směrnici, která omezí flexibilitu výdělků na digitálních platformách. Paternalismus evropských politiků má zřejmě cnostné cíle. Doplatí na to ale především ti, kteří si na platformách přivydělávají, a ti, kteří je využívají jako příjmový kanál pro svůj byznys, zejména v gastronomii.

Jste kurýr, pracujete jako osoba samostatně výdělečně činná pro jednu firmu a chtěli byste být zaměstnanec, jenže nemůžete? Právě pracovníkům v takové pozici dá Evropská unie nově do rukou silnou páku na zaměstnavatele. Předběžně schválená pravidla počítají s tím, že lidé pracující pro digitální platformy coby OSVČ se budou moci stát klasickými zaměstnanci.

Bývalý ministr zahraničí a lídr evropské kandidátky Spolu Alexandr Vondra (ODS) odhaduje, že jedním z velkých témat, která rozhodnou nadcházející eurovolby bude migrace. „Především západní země musí změnit politiku v přidělování generózních dávek. Třeba Dánové to už udělali a najednou tam nikdo nejezdí,“ říká v dalším dílu rozhovorového seriálu Bez servítků.

Europoslanci před týdnem schválili usnesení odsuzující útoky Hamásu na Izrael a uznali právo Izraele na sebeobranu. Pro se vyslovilo 500 europoslanců, proti jich bylo 21 a 24 se zdrželo hlasování, včetně europoslankyně za KSČM Kateřiny Konečné. „Text se jednoznačně nevymezil principu kolektivní viny, kvůli kterému je za zločiny Hamásu trestáno i civilní obyvatelstvo,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků Kateřina Konečná.

Při izraelském bombardování palestinského Pásma Gazy, které začalo po rozsáhlém a brutálním útoku hnutí Hamás ze 7. října na Izrael, zemřelo podle odhadů už přes tři tisíce lidí. „Evropská i americká debata vnímá, že Izrael musí legitimně řešit problém teroristů a zároveň vnímá velmi nepříznivou humanitární situaci v Gaze. Myslím si, že spoustě lidí typu paní Černochová tahle lidskost a empatie chybí,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).

Ve veřejném prostoru se pomalu začínají řešit volby do Evropského parlamentu, které nás čekají příští rok v květnu. Asi nejzajímavější téma je, jestli půjdou strany koalice SPOLU pod touto značkou opravdu spolu, anebo každá za sebe.

Tento týden má proběhnout společná schůzka koaličních partnerů SPOLU na téma voleb do Evropského parlamentu, konané příští tok v květnu. V médiích zatím zazněly pouze argumenty „ad hominem“ – tedy kdo, jak a s kým nemůže být na společné kandidátce. Téměř nic nezaznělo o významných společných programových průsečících.

Spolu s blížícími se volbami do Evropského parlamentu v květnu 2024 se v Bruselu rozhořela diskuse o nutnosti sbližování evropské demokratické pravice. Toto téma je zatím tabu na české politické scéně. Je to pochopitelné, protože někteří z „otců zakladatelů“ Strany evropských konzervativců a reformistů (ECR Party) a její frakce v Evropském parlamentu jsou stále vlivní v ODS. Druhá (a silnější) demokratická pravicová frakce v EP - Evropská lidová strana - jim stále připadá jako příliš „federalistická“. Jejími českými členy jsou KDU-ČSL a TOP 09 se STANem.