Volby do Evropského parlamentu se z hlediska zájmu a volební účasti dost často označují za volby druhého řádu. Dost často české voliče v tom utvrzují samotná média, která tuto nálepku ráda využívají a samotný mýtus o nepříliš velké důležitosti umocňují. To je však chyba – evropská politika opravdu není o žárovkách, zahnutých banánech a dalších oblíbených klišé, kterými se někteří politici dodnes ohání. Naopak. Výsledky hlasování v Evropském parlamentu se naplno promítají do našeho každodenního života, a to zcela zásadním způsobem. V Bruselu se rozhoduje, a hlavně bude rozhodovat o věcech, které mohou náš dosavadní život změnit zcela od základu.

Jen několik desítek metrů od hranic stojí nový pamětní kámen s deskou a plastikou v podobě podaných rukou. Slavnostně ho pod Ovčím vrchem nad Folmavou odhalili zástupci Plzeňského kraje, Domažlic a města Furth im Wald. Dílo má symbolizovat dobré vztahy mezi členskými zeměmi Evropské unie a také výhody, které členství v EU přináší.

„Migrační pakt není jako celek dobrý, je potřeba na něm ještě výrazně zapracovat. Nemluvě o tom, že řeší jen důsledky migrace, ale ne její příčiny, a ještě úplně rezignuje na návratovou politiku,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků kandidát na europoslance za SPOLU Ondřej Krutílek (ODS). Ten se v různých pozicích na „evropské půdě“ pohybuje už zhruba dvacet let a patří mezi přední české insidery na „Brusel“. Podle něj je potřeba lidem vysvětlovat, jak se často pro ně vzdálená témata projednávaná europoslanci propisují do běžných životů lidí v tuzemsku.

Veřejné diskuse na téma Sdílení energií jako cesta k úsporám i lepšímu klimatu? se zúčastní europoslanci i experti. Diskuse se koná 5. března v Papírně Plzeň a pro návštěvníky je zdarma. Pořadatelé zvou návštěvníky k diskusi na téma komunitní energetiky nebo opatřeních, které může Evropa v této oblasti přinést.

Evropská unie připravuje směrnici, která omezí flexibilitu výdělků na digitálních platformách. Paternalismus evropských politiků má zřejmě cnostné cíle. Doplatí na to ale především ti, kteří si na platformách přivydělávají, a ti, kteří je využívají jako příjmový kanál pro svůj byznys, zejména v gastronomii.

Jste kurýr, pracujete jako osoba samostatně výdělečně činná pro jednu firmu a chtěli byste být zaměstnanec, jenže nemůžete? Právě pracovníkům v takové pozici dá Evropská unie nově do rukou silnou páku na zaměstnavatele. Předběžně schválená pravidla počítají s tím, že lidé pracující pro digitální platformy coby OSVČ se budou moci stát klasickými zaměstnanci.

Češi se nedívají na svoje životní vyhlídky zrovna růžově. Přiznávají, že mají v posledním roce problém zaplatit účty na konci měsíce a očekávají, že se to v nejbližší době ještě zhorší. Když pak dostanou otázku na evropské volby, skoro tři čtvrtiny z nich odpoví, že je vůbec nezajímají. To je zdaleka nejvíc z celé EU.

Návrat cen energií na úroveň, kterou jsme znali před třemi lety, nejspíš v nejbližší době nehrozí. To říká poslanec ODS a předseda představenstva v akciové společnosti Teplárna České Budějovice Václav Král. V dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků se rozpovídal nejen o fungování energetických firem, ale také o blížícím se zákazu skládkování odpadů.

Byla to tenkrát velká sláva. Česko, nováček v unii, a stejně tak Vlastimil Tlustý (ODS) v Bruselu, který stanul v čele ministerstva financí sotva tři měsíce předtím. Na jednání se svými kolegy z tehdejší pětadvacítky na konci listopadu 2006 s sebou přivezl dvě "štěňata", dva malé soudky piva. I to se stalo poprvé. A jednání zablokoval.

Tahle práce není pro tebe. Copak chceš být s vojáky pořád? Navíc v Bruselu furt prší. – Tohle slýchaly Lenka Vybíralová (30) a Veronika Bartáková (27) pokaždé, když doma před příbuznými nebo svými vrstevníky zmínily, že se ucházejí o místo v centrále NATO.