Podezření z diskriminace a rasismu čelil plzeňský podnik Club 21 v centru západočeské metropole. Na problém upozornil lidskoprávní aktivista Jaroslav Miko, který podal trestní oznámení. Věc nakonec skončila v přestupkovém řízení, které příslušný správní orgán zastavil, protože se podezření nepodařilo prokázat. Majitel klubu už dříve takové jednání odmítl a nyní naopak požaduje omluvu a náhradu nákladů za právní služby. Miko to odmítá a je připraven jít k soudu.

Dvojice třicátníků s lihovým fixem v ruce zaujala hlídku plzeňských strážníků. Jako plátno si totiž vybrali městský mobiliář ve Františkánské ulici. Strážníci je dopadli přímo při činu. Jejich vysvětlení bylo sice kreativní, ale úplně k ničemu.

Diskriminace a rasismus. S takovými zkušenostmi odcházeli návštěvníci z plzeňského Clubu21 v samotném centru západočeské metropole. O případu pro Plzeňskou Drbnu promluvil i lidskoprávní aktivista Jaroslav Miko, který podal trestní oznámení. Policie věc aktuálně předala k přestupkovému řízení. Majitel klubu obvinění ve vyjádření pro naši redakci odmítl.

Nevpuštění do podniku kvůli národnosti nebo barvě pleti. V Plzni s tím mají cizinci a Romové opakované zkušenosti a potvrzuje to i zakladatel plzeňské Rady Romů David Tišer. Dokazování takového jednání je ale obtížné. Plzeňské Drbně poskytl svědectví například lidskoprávní aktivista Jaroslav Miko, který podal trestní oznámení na jeden bar.

Diskriminace a rasismus. Takovému podezření teď čelí plzeňský Club 21 v samotném centru západočeské metropole. Dokazovat to mají očitá svědectví i řada recenzí na internetu. O své zkušenosti promluvil pro Plzeňskou Drbnu i lidskoprávní aktivista Jaroslav Miko, který nechce nechat situaci jen tak a podal trestní oznámení. Majitel klubu ve vyjádření pro naši redakci vše odmítl. Podle něj existují důvody, proč někoho nevpouštět do podniku. Národnost nebo barva pleti v tom prý ale nehraje roli.

Na konci letošního ledna pracovalo v Plzeňském kraji 74 431 zaměstnanců ze zahraničí. Meziročně byl jejich počet o deset procent vyšší, tedy o necelých 6700 pracovníků. Proti loňskému prosinci naopak počet pracovníků z ciziny v regionu klesl o 280. V kraji bylo na konci ledna 4,2 procenta nezaměstnaných, proti prosinci o 0,3 procentního více. Bez práce bylo na konci ledna 17 668 lidí, o 1342 víc než o měsíc dříve. Nabídka volných pracovních míst na úřadu práce (ÚP) se mírně snížila na necelých 7000. 

Cizinecká policie se v prosinci v Plzeňském kraji zaměřila především na kontroly zaměstnávání cizinců, ubytovacích zařízení i nelegální tranzitní migraci. Během šesti větších akcí policisté zkontrolovali téměř pět stovek osob, přičemž čtyři cizinci museli být zajištěni kvůli nelegální práci a pobytu.

Ukrajinských asistentů prevence kriminality je v Plzni šest. Se svými krajany řeší běžné záležitost i závažnější problémy, kdy si jejich pomoc vyžádá Policie ČR. Jedním z nich například Vladimir Skačkov, který v Plzni žije 16 let. Podle něj je důležité, aby Ukrajinci pochopili naše vyhlášky a zákony. To se týká například rozdělávání ohňů. Také mládež podle něj nemá moc ponětí, jak by mohla trávit volný čas a pak vznikají problémy s tím, že popíjí alkohol.

Počet Ukrajinců žijících v západočeské metropoli se od vypuknutí války na Ukrajině téměř ztrojnásobil. Podle odhadů jich je v Plzni až 40 tisíc. Vstřícnost Plzeňanů ale v posledním roce nahradila vlna nenávisti, se kterou se cizinci setkávají prakticky denně a mnohdy naprosto bezdůvodně. Sami odsuzují nevhodné jednání některých svých krajanů, ale ve výsledku to odnáší všichni. I děti na školách.

Na území Plzeňského kraje bylo od 1. ledna do konce roku 2024 registrováno celkem 8 996 trestných činů, což ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku činí pokles o 566 trestných činů. V samotné Plzni klesl o 86 počet případů registrované kriminality, oproti roku 2023. Celkem se v Plzni jednalo o 4303 případů. Loni kriminalisté v kraji vyšetřovali 13 vražd.