Smrt deseti amerických vojáků a krvavý incident z úplného konce války 5. května 1945 připomínal na místě zaniklé šumavské obce Zhůří od roku 2000 známý pomník. Samotný pomník i jeho okolí teď prošlo po 22 letech kompletní velkou renovací. Nově vznikla také pamětní deska symbolizující cestu americké 90. pěší divize od vylodění v Normandii 6. června 1944 až do jejího příchodu a osvobození západní části tehdejšího Československa.

Prestižní Cenu 1. června převzal v Plzni Václav Malý, kněz a jeden z mluvčích Charty 77. Město tak ocenilo jeho významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti, za důstojnou obhajobu lidských práv a svobod. Cena se předává na slavnostním zasedání Zastupitelstva města Plzně konaného na počest 1. června 1953, kdy Plzeňané protestovali proti měnové reformě. Šlo o první vystoupení proti komunistickému režimu v tehdejším Československu. Dnes se označuje jako Den prvního zvonění.

Svérázným pojetím ukrajinské vlajky přelstili čeští fanoušci pořadatele na hokejovém mistrovství světa. Když jim finští pořadatelé zakázali vyvěsit ukrajinskou vlajku, vyrobili si její textovou verzi a vyjádřili tak podporu okupované Ukrajině při utkání ČR s USA. Drsný vzkaz do světa vyslala skupina československých emigrantů legendárním protiruským transparentem už na mistrovství světa v hokeji v Mnichově. Psal se rok 1983. Byl z toho nezapomenutelný okamžik i obrovský skandál. Tedy hlavně u nás.

Památku tří letců z plzeňské Doubravky, kteří za druhé světové války bojovali a zemřeli za svobodu tehdejšího Československa v britském Královském letectvu RAF, ve středu uctilo vedení městského obvodu Plzeň 4 s představiteli Plzeňského kraje, města Plzně a leteckých spolků. Karel Pavlík, Václav Šindelář a Alois Záleský vstoupili do řad britského Královského letectva RAF v červenci 1940. Ani jeden z doubraveckých rodáků se kvůli válce nedožil třiceti let.

Po krátké těžké nemoci zemřel legendární plzeňský viktorián František Plass. Nedávno oslavil 78. narozeniny a těšil se z toho, že jeho Viktorie už zase sahá po titulu. Teď už se na milovaný klub bude dívat z fotbalového nebe, kam odešel za svými spoluhráči Standou Štruncem, Josefem Čalounem, Milošem Vacínem, Jiřím Lopatou, Jiřím Sloupem a dalšími skvělými borci.

Hrdinství vojáků československé exilové armády Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše připomíná nová výstava v mázhauzu plzeňské radnice. Oba byli v době nacistické okupace na území tehdejšího Československa ústřední dvojicí úspěšné vojenské operace, jejímž cílem byla likvidace zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Od této události letos uplyne 80 let. Operace Anthropoid byl krycí název parašutistického výsadku a stejné jméno nese i nová výstava, jež zároveň připomíná hrdinství plzeňských občanů, kteří Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi pomáhali.

Ruského prezidenta Vladimira Putina bude muset odstranit vnitřní puč, aby skončila ruská válka na Ukrajině. Myslí si to hudebník a bývalý politik Michael Kocáb, který v 90. letech v čele parlamentní komise dohlížel na odsun sovětských vojsk z Československa. Putina označil za válečného zločince a šílence. Kocáb by byl rád, kdyby Evropa a svět ještě víc pomáhaly Ukrajině. Zaměřil by se například na humanitární letecké koridory, nekončil by ani diskusi o mírových silách OSN, takzvaných modrých přilbách. Kocáb to řekl během své návštěvy Plzně.

Dvouletý podmíněný trest za násilné vystěhování dvou disidentů ve státem řízené akci Asanace vyměřil plzeňský krajský soud sedmdesátiletému někdejšímu příslušníkovi Státní bezpečnosti. Odvolací senát konstatoval, že přiměl k odchodu do emigrace Ivana Černegu a Antonína Pojara. Asanace měla za cíl zbavit tehdejší režim kritiků především z řad signatářů Charty 77 a u vytipovaných lidí dosáhnout vystěhování z ČSSR.

Je to více než půl století, kdy se na dnešním náměstí T.G. Masaryka v Plzni polil Josef Hlavatý petrolejem a škrtl sirkou. Následoval tak studenta Jana Palacha. Oba svým jednáním vyjádřili nesouhlas s okupací Československa armádami států Varšavské smlouvy. Oba taktéž těžkým popáleninám podlehli později v nemocnici. Památku mladíka, jenž tragicky zahynul v pouhých pětadvaceti letech, si Plzeň znovu připomněla až po dlouhých letech.

Před 80 lety vyhlásil Sovětský svaz amnestii pro Čechoslováky vězněné na sovětském území. K tomuto výročí zveřejnil Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spolu s Fakultou aplikovaných věd Západočeské univerzity (ZČU) vyšetřovací spisy o krajanech držených v gulagu za 2. světové války. Postupně zpřístupní veřejnosti až milion dokumentů.