Žák předposledního ročníku osmiletého Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích Jan Herzig je nominován na státní vyznamenání Za zásluhy. Už v jedenácti letech ho uchvátil vesmír a vše kolem něj. Postupem času začal sklízet jeden úspěch za druhým. Stal se například součástí týmu LASAR, který se snaží přijít na řešení, jak z oběžné dráhy odstranit takzvané kosmické smetí. Je zakladatelem projektu Zvaž vědu, který jeho vrstevníkům přibližuje zajímavá témata a výzkumy. Jeho činnost zaujala i v zahraničí a svými přednáškami oslovuje také veřejnost.

Z Chodska až na Tchaj-wan. Taková byla spanilá cesta žáka předposledního ročníku osmiletého Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích. Jan Herzig se jako jeden ze dvou Čechů dostal na prestižní celosvětovou vědeckou soutěž. Uznávané odborníky zaujal svým výzkumem exoplanet. Už v jedenácti letech ho naprosto pohltil vesmír. Dnes spolupracuje s Českou astronomickou společností, boduje na soutěžích, podíval se na kosmodrom a stojí také za projektem Zvaž vědu. A baví i veřejnost, která aktivně vyhledává místa, kde zrovna přednáší.

Máme za sebou největší a nejjasnější úplněk roku. Náš souputník se totiž nacházel nejblíže k Zemi, a tak se zdál o něco větší a jasnější než obvykle. Pojmenování „bobří Měsíc“ pochází od severoamerických indiánů, kteří vypozorovali, že se v období listopadu chovají bobři o něco aktivněji a připravují se na zimu. Pozorování na nějakých místech hatila mlha, jiní měli štěstí.

Legendární snímek „mlhoviny v Andromedě“ vznikl přesně před sto lety v noci z 12. na 13. září 1923. Podle odborníků sehrála v tomto případě obrovskou roli náhoda. Když astronom Josef Klepešta exponoval snímek, proletěl zorným polem dalekohledu jasný meteor, neboli bolid. Tím vznikla unikátní fotografie, která obletěla svět. Kulaté výročí připomíná výstava v Mauzhauzu plzeňské radnice. Návštěvníci tam mimo jiné spatří i další špičkové snímky oblohy.

Dnes je to již více než rok, co jsme mohli na noční obloze spatřit kometu. Naposledy jsme měli možnost pozorovat kometu Leonard (2021) a ještě před tím nám krásnou podívanou na obloze vykouzlila kometa Neowise (2020), která dokázala vytvořit dokonce dva kometární ohony. Co nám přinese za podívanou letošní kometa s označením C/2022 E3 ZTF můžeme pouze odhadovat.

Polární záře na území Česka se lidé v noci na neděli bohužel nedočkali. Sledovali ji ale mnozí Češi žijící severněji v zahraničí, kteří se svými fotografiemi pochlubili na sociálních sítích. Šance na sledování polární záře ovšem zůstává i v Česku v noci na pondělí. Odborníci předpovídali možnost pozorování záře v důsledku čtvrteční silné erupce na Slunci. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

Krásný optický jev na noční obloze, který jako první popsal Giovanni Domenico Cassini, je pro nás čím dál tím vzdálenější. Jak přibývá umělé osvětlení, schází dokonalá tma pro pozorování světelných a astronomických jevů.

V těchto dnech můžeme na obloze vidět úkaz, který už Bible pojmenovala jako „Betlémskou hvězdu“. Zajímavostí je ale fakt, že nejde o žádnou hvězdu ale Jupiter a Saturn. Ty se dostanou do takové blízkosti, že jako hvězda s ohonem vypadají. Na tuto podívanou jsme museli čekat od 21. prosince 1623.

Setkání plynných obrů Jupiteru se Saturnem, kdy téměř splynou v jednu „hvězdu“ se též označuje jako takzvaná Betlémské hvězda. Za okem pozorovatelným úkazem se ale musíme vypravit hluboko do minulosti, konkrétně o 794 let zpět, kdy bylo setkání těchto dvou planet snadno pozorovatelné. Letos bychom se měli této unikátní podívané dočkat 21. prosince. Další příležitost se naskytne až za 60 let!

Do oblíbené populárně-vzdělávací akce Noc vědců se i letos zapojí Západočeská univerzita v Plzni (ZČU). A když nemohou lidé za vědou, přijde věda za nimi. V pátek 27. listopadu od 18 hodin zve ZČU žáky základních a středních škol i všechny fanoušky vědeckých hrátek na online podívanou.