Ničivý nálet amerických bombardérů zdemoloval přesně před 80 lety rozsáhlý areál plzeňské Škody. Zbrojovka stále produkovala munici a zbraně pro německou armádu. Nálet byl unikátní v tom, že byl předem ohlášen v rádiu, aby se zabránilo civilním obětem. Tato informace šokovala letce, kteří se to dozvěděli během letu. Bylo jim jasné, že se na ně připraví protiletadlová obrana. Při náletu zahynulo v továrně šest osob. O život přišlo kolem 60 civilistů v přilehlé dělnické čtvrti. Během mise ale zahynuly i desítky amerických letců.

Torzo letecké pumy z období 2. světové války objevili ve středu v Klatovech dělníci, kteří prováděli výkopové práce v ulici Franty Šumavského. Zřejmě jde o pozůstatek masivního náletu z 20. dubna 1945, kdy Američané bombardovali nádraží v Klatovech.

Na nahlašování různých bomb, kterými někteří lidé straší veřejnost, jsou u policie v Plzni zvyklí. Tentokrát se ale ozval na tísňovou linku policie jeden občan a oznámil, že na chodníku v Sedláčkově ulici se povaluje něco, co vypadá jako bomba.

Ničivý nálet amerických bombardérů zdemoloval přesně před 80 lety rozsáhlý areál plzeňské Škody. Až do osudného náletu 25. dubna 1945 zbrojovka na území protektorátu produkovala stíhače tanků, děla i munici pro německou armádu. Ale nebyla sama. Zatímco v Německu už byla válečná výroba v troskách, v protektorátu Čechy a Morava na řadě míst stále ještě naplno běžela zbrojní výroba. Nálet byl unikátní v tom, že byl předem ohlášen v rádiu, aby se zabránilo civilním obětem. Tato informace šokovala letce. Bylo jim jasné, že se na ně připraví protiletadlová obrana. Při náletu zahynulo v továrně šest osob. O život přišlo kolem 60 civilistů v přilehlé dělnické čtvrti. Během mise ale zahynuly i desítky amerických letců.

S rozchodem se nedokázal smířit čtyřiatřicetiletý muž z Domažlicka, který dlouhé měsíce trýznil svou bývalou partnerku. Jeho neodbytnost zahrnovala tisícovky telefonátů i stovky textovek. Ženě vyhrožoval újmou na zdraví i tím, že ublíží jejím příbuzným. Vše vyvrcholilo v okamžik, kdy umístil na její auto atrapu bomby a tvrdil, že jí odpálí.

Velké policejní manévry uzavřely rušnou Americkou třídu v Plzni. Nejezdily ani vozy městské hromadné dopravy. Na místě se pohybovali státní i městští policisté a také hasiči. Důvodem bylo oznámení o uložení bomby v objektu okresní správy sociálního zabezpečení. Z preventivních důvodů došlo i k evakuaci žáků z přilehlé základní a mateřské školy.

Známý dokumentarista, který se proslavil například snímkem Český sen nebo dokumentem V síti, bude svůj další počin natáčet v Plzni na náměstí Republiky. Filmaři budou v centru západočeské metropole od 17. do 22. listopadu, přičemž první natáčecí den budou pracovat i s pyrotechnickými efekty, neboť název krátkometrážního snímku je všeříkající – Bomba. Filmování omezí veřejnou dopravu, autobusy budou jezdit po odkloněných trasách.

Ničivý nálet amerických bombardérů zažil rozsáhlý areál plzeňské Škody přesně před 78 lety. Zbrojovka na území protektorátu až do osudného náletu 25. dubna 1945 produkovala stíhače tanků, děla a munici pro německou armádu. Ale nebyla sama. Zatímco v Německu už byla válečná výroba v troskách, v protektorátu Čechy a Morava se na řadě míst vyrábělo až do úplného konce! Při předem ohlášeném náletu zahynulo v továrně šest osob, o život bohužel přišlo kolem 60 civilistů v přilehlé dělnické čtvrti. Během této mise zahynuly i desítky amerických letců.

Položením květin Plzeňané uctili památku obětí spojeneckých náletů ze 17. dubna 1945 v městské části Doubravka v rámci pietních aktů v Sousedské a Jateční ulici, dále také u památníku na Habrmannově náměstí. Na památníku v Sousedské ulici je uvedeno 118 jmen obětí z řad obyvatel plzeňské Doubravky. Celkem ale při náletu v Plzni zahynulo kolem 850 osob, včetně desítek dětí.

Na nevybuchlou munici narazil bagrista nedaleko Západočeské univerzity v Plzni. Policie kvůli bezpečnosti nechala evakuovat desítky osob z přilehlé budovy. Na místo zamířil pyrotechnik, který nález identifikoval jako dělostřelecký projektil.