pondělí 27. září 2021 Jonáš

Lukostřelkyně Horáčková po vyřazení z olympiády: Určitě se chci vrátit, je to bomba

Jméno Horáčková se na olympijském seznamu lukostřelců neobjevuje poprvé. Před 13 lety nastoupila na hrách v Pekingu Barbora Horáčková, dnes se o cenný kov poprala i její dcera Marie. Plzeňská naděje bohužel nestačila na domácí Miki Nakamuraovou a vypadla v prvním kole vyřazovací části. Přesto to nevidí jako neúspěch, ale jako cennou zkušenost, kterou chce zužitkovat na dalších hrách v Paříži v roce 2024.

Marie Horáčková je několikanásobnou mistryní republiky v lukostřelbě. Aktuálně studuje také na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.

Zápas s domácí Japonkou začal pro Horáčkovou remízou 26:26, stejné skóre se zrodilo i ve druhém setu. Ve třetím byla domácí reprezentantka o dva body úspěšnější (27:25), ve čtvrtém pak postup mezi 32 nejlepších pojistila závěrečnou desítkou, jedinou v celém duelu. Horáčková trefila tři osmičky a prohrála 24:28.

„Jsem docela spokojená, protože jsem to sama v sobě zvládla dobře a nebyla jsem z toho úplně vylekaná. Šla jsem do toho docela sebevědomě, ale trošku nervozita tam asi byla. Neuměla jsem se tak dobře zpevnit, takže nelítaly žlutý (střed terče za 9 a 10 bodů), jak jsem chtěla. Jsem ale vlastně spokojená, pro mě byl v podstatě vrchol tady závodit a je to strašně skvělé,“ shrnula své dojmy Horáčková.

V kvalifikaci, která se střílela ještě před slavnostním zahájením her, obsadila třiadvacetiletá Horáčková 34. místo z 64 účastnic soutěže. Nakamuraová byla o tři příčky lepší. Ve vyřazovací části pomýšlela závodnice z Plzně v Tokiu na osmifinále, ale dopadla stejně jako její matka Barbora, která startovala v Pekingu 2008 a rovněž vypadla v prvním kole.

Možnost postavit se do arény pro finálovou střelnici byla pro Horáčkovou velkým zážitkem. „Jsem ráda, že jsem tam mohla střílet, protože často se tam nedostanu. Je to o něčem jiném a strašně super," řekla. Sice v hledišti chyběli fanoušci, ale prázdné tribuny alespoň chránily střelkyně od silného větru. „Vlajky nahoře vlály hodně, ale dole se terčovnice tolik nehýbaly. Ladila jsem zaměřovač, ale vítr tady nebyl tak hrozný, ale není úplně příjemný," řekla.

Příjmení Horáčková už pod olympijskými kruhy dříve zaznělo. Marii bylo deset let, když její maminka Barbora odjížděla do Pekingu. Od té doby se na olympiádu nikdo z našich lukostřelců neprobojoval. Před třemi lety navíc Barbora Horáčková podlehla rakovině. Její dceři pomohla právě lukostřelba, díky které se ji dařilo se se ztrátou vyrovnat. V rozhovoru pro Český olympijský tým Marie přiznala, že si přála na miminky úspěchy navázat.

„Nebylo to jednoduché, ale sport má v sobě cosi léčivého,“ myslí si. Lukostřelba se stala jejím životním stylem, ač kdysi také tancovala, stepovala, a dokonce se stejně jako babička chtěla stát herečkou. Ostatně i její postup na olympiádu byl poměrně dramatický. Do Tokia si prostřílela cestu při posledním možném pokusu, kdy do zahájení her zbývalo pouze 32 dní.  Start tady bere především jako velkou zkušenost a věří, že se dostane na olympiádu do Paříže 2024.

 „Chci se hrozně vrátit. Protože to fakt je bomba," řekla Horáčková a nechce být sama. Chceme se kvalifikovat i jako tým s Klárou Grapovou a Jindřiškou Vaněčkovou. Pevně věříme, že to dáme," dodala sebevědomě.

Čeští lukostřelci se dosud objevili na třech olympijských hrách, poprvé v Moskvě 1980, kde se také Zdenka Rousková Padevětová postarala o nejlepší české a československé umístění, když skončila těsně pod stupni vítězů čtvrtá.

Ohodnoť článek

Autoři | Foto World Archery | Zdroj Český olympijský tým

Štítky LOH, Tokio, olympiáda, Lukostřelba, Marie Horáčková, Plzeň

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.