Start do života rozhodně neměla lehký pětiletá Michaelka, teď ale začíná dělat velké pokroky

„Zatímco Pavlíkovi zabraly léky a začal se brzy zlepšovat, Michalčin stav byl natolik vážný, že následoval převoz do pražské nemocnice Motol,“ vzpomíná paní Lucie, maminka Michaelky, Pavlíka a desetileté Terezky. V nemocnici lékaři Michalce zjistili těžkou srdeční myokarditidu – zánět srdečního svalu, který ihned zaléčili. Po několika dnech ji pak stabilizovanou vrátili do Plzně. Za pár dní se ale opět vracela do Motola, tentokrát s akutním selháním ledvin. Byla okamžitě připojena na dialýzu.

„Počet léků, které dostávala se stále zvyšoval. Lékaři netušili, proti čemu bojují, a tak jí byla nasazena širokospektrální antibiotika, několik léků na srdeční arytmii a posléze na selhávání srdce, léky na ledvinovou koliku a další. Pak přišla multiorgánová sepse (reakce organismu na infekci). Jen díky mravenčí práci lékařů a přesným počítáním všech látek, které do těla přicházely a odcházely, se podařilo Michalku zachránit,“ dodává paní Lucie.

Z testů pak vyplynulo, že se Míša potýká s infekcí virem Coxsackie, který může způsobit řadu problémů s různou intenzitou. Někomu způsobí mírný kašel, jinému selhání organismu. Dle lékařů 9 z 10 dětí myokarditidu, s níž se Michaelka potýkala, nepřežije a velmi dlouho velkou šanci nedávali ani jí.

„Když nás propouštěli z Motola, loučili se s námi se slovy, že Michalka přišla úplně o levou srdeční komoru, kde se vytvořilo přemostění a bude nutná operace, ale spíše transplantace srdce cca v pěti letech. Nakonec nic z toho nebylo potřeba. Díky její nedonošenosti se srdeční buňky samy obnovily a srdce úplně uzdravilo. V roce věku přestala brát i léky. Avšak kvůli tomu, že její srdce několik hodin správně neokysličovalo mozek, se bohužel potýká s poškozením zrakového centra v mozku a trpí dětskou mozkovou obrnou s postižením dolních končetin,“ popisuje dál paní Lucie zdravotní problémy její dcerky.

Aktuálně musí Michaelka pravidelně rehabilitovat. „Jezdíme dvakrát týdně na fyzioterapii, dvakrát na ergoterapii, dvakrát na hipoterapii. Jednou za rok pak na intenzivní hipoterapii a třikrát do roka na intenzivní neurorehabilitaci, která vždy trvá čtyři týdny. Bohužel žádná z těchto terapií není hrazena pojišťovnami. Pomáhají jí ale nejvíce. Navzdory prvotním prognózám, kdy měla zůstat prakticky jako ležák, už dnes zkouší chodit s chodítkem,“ dodává s velkou nadějí maminka s tím, že v takový pokrok ani nedoufali. Aktuálně začala Michaelka chodit i na čtyři hodiny denně do běžné školky s asistentem. Začíná více chápat souvislosti, mluvit a ve vývoji se značně posunuje.

Přes zjevné Michaelčiny pokroky je zajištění její péče pro pětičlennou rodinu náročné. A to nejen fyzicky a psychicky, ale také z hlediska finančního. Proto jim začali pomáhat Dobří andělé: „Já už bohužel nepobírám rodičovský příspěvek, ale do práce se zcela vrátit také nemůžu. Manžel přišel během koronakrize o část výdělku, a tak, ačkoliv jsme byli vždycky zvyklí se o sebe postarat a nikdy bychom si nemysleli, že to budeme muset říci, nyní jsme v situaci, kdy bychom to bez Dobrých andělů těžko zvládli. Opravdu z celého srdce jim za vše děkujeme,“ dodává paní Lucie.

Pokud se chcete stát Dobrým andělem a pomáhat rodinám s podobně těžkým osudem i vy, je to jednoduché. Stačí se zaregistrovat na webu dobryandel.cz a začít přispívat libovolnou částkou. Nadace Dobrý anděl garantuje, že veškeré příspěvky dárců odevzdá rodinám do posledního haléře.