Barvy Velikonoc, nebo potravinářského průmyslu?

Časopis dTest porovnal potravinářské barvy a barevné cukrovinky, které se běžně používají ke zdobení při pečení. „Podívali jsme se na rozličné polevy, cukrová sypání a jarní dekorace, barvy, jedlý papír s potiskem a potahové hmoty na dorty. Z jejich obalů jsme čerpali informace o použitých barvivech. Obsahují řadu syntetických látek, kterým je lepší se vyhnout nebo jejich konzumaci omezit, zejména u dětí,“ popisuje Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Azobarviva dovedou sytě a stabilně obarvit nápoje i potraviny. dTest je našel v potahové hmotě na dorty, v barevném posypu, jako součást potisku jedlého papíru nebo v potravinářském barvivu určeném k barvení pokrmů. Azobarviva mají potenciálně neblahý dopad na aktivitu a pozornost dětí. Evropské nařízení proto ukládá výrobcům potravin, aby spotřebitele na tento fakt upozorňovali na obalech. Potravinářských azobarviv je šest a patří mezi ně žluť SY (E 110), chinolinová žluť SY (E 104), azorubin (E 122), červeň allura (E 129), tartrazin (E 102) a ponceau (neboli košenilová červeň A, E 124).

Karmín či kyselina karmínová (dříve označovaná jako košenila) se v potravinářství využívá při barvení uzenin, mléčných výrobků, džemů nebo cukrovinek. Na toto červené barvivo dTest narazil v modelovací marcipánové hmotě, cukrových posypech a cukrových polevách. Obsahuje potenciálně alergenní složky.

Oxid titaničitý barví potraviny na bílo. Jsou jím potahovány například žvýkačky nebo bonbóny, může být součástí kupované bílé zdobicí polevy na perníčky. Nanočástice oxidu titaničitého mohou podle studie francouzského Národního institutu pro zemědělský výzkum (INRA) v těle způsobovat předrakovinné stavy.

Brilantní modř FCF (E 133) se používá při barvení cukrovinek pro děti a do limonád. „My jsme na ni narazili v podstatě ve všech typech cukrářských dekorací, kde bylo zapotřebí modré barvy. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) po poslední revizi snížil tolerovatelný denní příjem brilantní modři z 10 na 6 mg/kg tělesné hmotnosti denně,“ říká Hana Hoffmannová.

Patentní modř V (E 131) čelí podezření, že může u citlivých jedinců způsobovat alergické reakce. EFSA stanovila tolerovatelný denní příjem barviva na 5 mg/kg tělesné hmotnosti denně.

Konzervační látky v potravinách mají také své maximální limity. Podle francouzských zjištění může benzoan stát za alergickými reakcemi, v kombinaci s azobarvivy (i sám o sobě) pak může posilovat hyperaktivitu dětí. Sorban draselnýslouží také jako konzervant. EFSA jej klasifikuje jako přídatnou látku s maximálním tolerovatelným denním příjmem 3 mg/kg tělesné hmotnosti.

„Výrobci jsou experty na produkci a prodej, nikoli na výživu. Vyrábějí to, co nejvíce láká, co se prodává. V laboratořích vymýšlejí složení, jejich hlavním cílem je však prodat. Nejlépe opakovaně,“ vysvětluje používání výrazných barviv specialistka na zdravotní prevenci a výživu PharmDr. Margit Slimáková.

V čem koupeme vajíčka?

Barvení vajíček uvařených natvrdo si před Velikonocemi nenechá ujít řada českých spotřebitelů. V drogeriích a papírnictvích se prodávají barvy na vejce v prášku, které ve valné většině využívají barvicích schopností azobarviv. Na obalech se však nic o vlivu na hyperaktivitu dětí nedočtete, byť mohou barvy proniknout i pod skořápku. Nejde totiž o potravinu, ale o přídatnou látku, a u těch se upozornění uvádět nemusejí. Stejný případ se týká i léků – ani zde nemusí být použití azobarviv doprovázeno varující větou.