Klimatická změna dle průzkumu nahrává nealkoholickým pivům. Jejich obliba roste

„Zatímco při teplotách okolo 20 stupňů nebo při dešti Češi preferují ležáky, s vyššími teplotami přecházejí na desítky. Při tropických dnech, jejichž počet v posledních letech roste, pak lidé volí především nealkoholická piva,“ sdělil mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář s tím, že počasí ovlivňuje domácí spotřebu i vývoz.

V teplém letním počasí má dle průzkumu Ipsos Instant Research pro Plzeňský Prazdroj1 71 procent Čechů větší chuť na pivo. Chladnější a deštivější klima způsobuje opak. To ostatně potvrdilo letošní léto, které bylo chladnější než loni a také se prodalo o deset procent méně piva. Opačná situace byla ve Skandinávii, kde bylo v létě teplo a to se pozitivně odrazilo na exportu.

U téměř poloviny odpovídajících ovlivňuje počasí jejich pivní preference a s vyššími teplotami dávají přednost nealkoholickým pivům. „Zatímco při teplotě do 19 stupňů sahá po nealko pivu 30 procent spotřebitelů, při teplotě do 29 stupňů je jich už polovina, a jakmile se teploty přehoupnou přes tropickou třicítku, volí nealkoholické pivo včetně ochucených variant téměř 77 procent dospělých,“ řekl Kovář. Naopak v Česku tradiční ležáky preferují lidé v chladnějším počasí, při teplotách do 19 stupňů jim dá přednost 55 procent dotázaných.

Tropických dnů přibývá

Obecně přibývá tropických dní s teplotou nad třicet stupňů. Do roku 1990 jich podle Českého hydrometeorologického ústavu nebývalo průměrně víc jak 10 za rok, letos v létě jich bylo už 35 a loni dokonce 48. Rekordní byl rok 2018, kdy jich bylo šedesát. „S trochou nadsázky lze říct, že popularitě nealko piv v posledních dekádách nahrává nejen změna životního stylu, ale také klimatická změna. Vidíme to i na prodejích, před 20 lety tvořil tento segment 1 procento našich tuzemských prodejů, loni to bylo už 12 procent,“ porovnal obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Počasí pak ovlivňuje i plánování a logistiku pivovarů. Prazdroj využívá speciální analytický model, který pracuje s historickými daty o počasí a spotřebě piva. „Model nám ukazuje, jakou roli hraje oteplení nebo naopak ochlazení. Každý teplotní posun o jeden stupeň nahoru nebo dolů od dlouhodobého průměru znamená obvykle změnu o jedno a půl až tři procenta v prodejích piv, především těch čepovaných. Díky tomu dokážeme lépe plánovat logistiku v následujícím roce, aby piva vždy a na všech místech bylo dostatek,“ dodává Jakub Štaif, manažer plánování poptávky Plzeňského Prazdroje.

Dobře vychlazené pivo si pak účastníci průzkumu v létě nejčastěji spojují s posezením u táboráku, hudebním festivalem, prací na zahradě, kempováním nebo výletem do přírody. Na festivalech přitom prodej piva stále roste, jen letos zhruba o deset procent. „Lidé se chtějí setkávat a bavit, užít si svou oblíbenou hudbu a zároveň si přitom vychutnat dobře vychlazené pivo,“ uzavřel Trzaskalik.