Lidé na Domažlicku si připomněli 30 let od pádu železné opony
Demokracii, svobodu a také pád železné opony a otevření desítky let uzavřených a přísně střežených západních hranic Československa přinesla před 30 lety sametová revoluce. Významné to bylo zejména pro dnešní Plzeňský kraj, nejzazší výspu někdejšího socialistického bloku. Železnou oponu i její pád si dnes v obci Železná u hranic s Německem a na místě zaniklé obce Pleš připomněly desítky lidí, řekl dnes Libor Picka, starosta Bělé nad Radbuzou, pod niž Pleš i Železná patří.
V Železné je dnes hraniční přechod, kudy lidé bez problémů projíždějí mezi státy. Před 30 a více lety ale bylo území v hraničním pásmu, kam se většina lidí vůbec nedostala. V lesích stála stěna z ostnatého drátu, v 50. až 60. letech se před západními hranicemi dokonce stavěly stěny napájené smrtícím elektrickým napětím. Prostor střežila pohraniční stráž, která neváhala na lidi, kteří se snažili hranice překročit, střílet nebo poštvat psy.
"Dřív se normální běžná populace dostala do Bělé, v Bělé začínalo pásmo, které končilo na Železné dráty," řekl Picka. Do Bělé 12 kilometrů od hranic se lidé dostali ještě bez propustky, dál už ne. Místní v hraničním pásmu podle Picky hospodařili v lesích, na loukách a polích, pásli dobytek, děti chodily do školy. Zhruba dva kilometry od hranic ale bylo území, kam se nesmělo vůbec. Když se v Bělé objevil někdo cizí, ihned byl podezřelý a dostal se do hledáčku policie.
"Proto chceme připomenout tu dobu železné opony," řekl starosta. Lidé si mohli projít opuštěnou a vyklizenou budovou pohraniční stráže v Železné. Bělá ji před lety koupila od státu s chce ji rekonstruovat na sociální zařízení. Výstava uvnitř roty připomíná, co to byla železná opona, i příběhy některých lidí, do jejichž životů zasáhla. Podle dostupných údajů stál pokus o překonání železné opony život kolem 300 lidí, umřely i stovky pohraničníků - při nehodách i při sebevraždách.
Kromě prohlídky pohraniční roty se lidé dnes šli podívat také do lesů nad Bělou na místo bývalé obce Pleš. "Měla 700 lidí a zbyl z ní jen hřbitov a některé rozbořené části," dodal Picka. Kvůli železné oponě a hraničnímu pásmu zaniklo v Českém lese na Šumavě velké množství obcí, které dnes připomínají často jen zbytky rozvalin obrostlé vegetací.
