K vyřešení problémů s bezdomovci má v Plzni pomoci nová studie za 1,24 milionu
Lze nějak přijatelně řešit problémy související s bezdomovectvím v Plzni? A případně jak? Právě na tyto otázky hledají aktuálně odpovědi odborníci z Katedry sociologie Západočeské univerzity v Plzni prostřednictvím jejich výzkumu. Ten se nachází v první třetině a město už obdrželo první předběžné výsledky studie. Kompletní navržená koncepce bude k dispozici v listopadu 2021. Město za vypracování studie zaplatí 1,24 milionu korun.
„Problematika bezdomovectví je silným tématem, které rezonuje plzeňskou veřejností. Najít řešení není jednoduché, protože protíná řadu oblastí, od sociální, bezpečnostní, zdravotní až po bytovou. Veškerá nastavovaná opatření by na sebe měla navazovat a doplňovat se,“ uvedl radní pro oblast ekonomickou, bytovou a nakládání s majetkem David Šlouf (ODS), který za město studii koordinuje.
„Opatření musí být především efektivní a přijatelná jak pro obyvatele města, tak pro neziskové organizace, které se problematikou bezdomovectví zabývají, ale i pro akademickou obec a konečně i pro vedení města a městských obvodů,“ zdůraznil Šlouf.
Fenomén bezdomovectví se stále plošněji dotýká mnoha obcí v České republice, včetně západočeské metropole. V populaci ale převládá představa, že chudoba, ztráta bydlení je důsledek především neaktivity jedinců a že si za takovou situaci převážně může každý sám. „Až 36 procent respondentů v České republice se domnívá, že nejlepší je nepomáhat lidem bez domova vůbec, kdežto v evropských zemích je to okolo 20 procent respondentů. Tento převládající postoj významně omezuje ochotu stav věcí měnit,“ uvedl ke zkoumané problematice Jan Váně, vedoucí Katedry sociologie ZČU v Plzni.
Chudoba má ale i strukturální příčiny a svými důsledky ovlivňuje společnost a přináší řadu negativních jevů. „Narůstající počty lidí na ulici, ale i ohrožených latentním bezdomovectvím začínají lidé stále silněji vnímat jako něco, co je ohrožuje nebo obtěžuje,“ konstatoval Váně.
Jaké jsou nejčastější požadavky pro potřeby bezdomovců?
Z dotazníkového šetření vedeného mezi politiky, odborníky a lidmi bez domova vyplynulo několik zásadních požadavků a potřeb pro osoby žijící na ulici. V bytové oblasti jde o vlastní sociální zařízení, noclehárny pro páry, potřeba garance, že zmíněné osoby ze dne na den nevyhodí z ubytovny na ulici. V sociální oblasti se klade důraz zejména na právní pomoc, díky možnosti bydlení pak lidé získají pocit důležitosti a důstojnosti, což jim umožní zařazení do společnosti a pocit, že není odsunutou bytostí. V oblasti ekonomické se preferují pracovní příležitosti a v oblasti teplé jídlo, přístup k pitné vodě, čisté oblečení a toalety.
Lidé bez domova navrhují jako možnosti řešení jejich problému odejít na menší město. Dále chtějí, aby pro ně město zřídilo ubytovny, více sociálních bytů, zajištění práce, či práci pro obec. Politici navrhují například zákon o zákazu pobytu po třech přestupcích, zákaz popíjení alkoholu na veřejnosti, zákon o domovském právu, navýšení kapacit sociálních služeb, zavedení mokrého domu, navýšit počet nevládních neziskových organizací kvůli vzájemné konkurenci. Dále politici navrhují navýšení městského rozpočtu ve prospěch sociálních služeb, uni-buňky, sociální nemocnice, zajištění práce například v oblasti úklidu, rozšíření azylových domů, kontroly pracovních agentur a aktivnější přístup k vymáhání pořádku.
Odborníci navrhují vytvoření azylových domů v kombinaci s nízkoprahovým a denním centrem, vytipování lokality pro denní centrum, vytvoření ženského denního centra, noclehárny pro ženy nebo vybudování vývařovny z přebytků jídel, zajištění street medicine a odpuštění části dluhu jako motivace. V mnoha dalších bodech se shodují s návrhy politiků.
V Plzni se v posledních letech pohybuje zhruba 400 bezdomovců. Podle některých zdrojů je jich ale až 800. Velmi mnoho bezdomovců v Plzni jsou Slováci.
