Dvacetiletý trest vězení žádá žalobce pro muže, který měl mezi proruskými separatisty bojovat na Ukrajině

Na Ukrajině se měl Lukáš N. nechat vyškolit a vyzbrojit separatisty na území Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, které vyhlásily odtržení od Ukrajiny. Podle spisu se tam zapojil do různých vojenských úkolů včetně práce v rozvědce, strážní službě, hlídkování i do bojů s ukrajinskými jednotkami. Na Ukrajině zůstal do ledna 2016, kdy přejel do Moskvy, na české ambasádě požádal o vydání pasu a odcestoval zpět do Česka.

Obžalovaný vypověděl, že v uvedené oblasti byl, pracoval ale pouze na výcvikové základně armády separatistů jako civilní zaměstnanec, dělal pomocné práce, pracoval v kuchyni. Odmítl, že by se účastnil bojových operací. „Jednou začala střelba blízko základny, řekli nám všem, že si máme vzít zbraně, ale já jsem zamrzl a neudělal jsem to,“ řekl obžalovaný.

Ve své výpovědi Lukáš N. připustil, že při nástupu do armády se jako civilní zaměstnanec účastnil několika hodin cvičení ve střelbě ze samopalu, ale nešlo mu to. Zajištěné fotografie, na kterých byl zachycen v uniformě a se zbraněmi, vysvětlil tím, že si výzbroj jen půjčil, z frajeřiny se vyfotil a chtěl "machrovat". Snímky dal i na sociální sítě a vydával se za vojáka.

„Nechtěl jsem vypadat jen jako hlupák, který tam odjel a jen tam škrabal brambory,“ řekl. Videa z bojů nalezená v jeho telefonu prý natočil jeho kamarád se Slovenska, který si jeho telefon do bojové linie půjčil. Existuje i videozáznam, na němž Lukáš N. v uniformě a se zbraněmi vypráví ruským novinářům kde, jak a proč v Doněcku a Luhansku bojuje. Před soudem tvrdil, že mu výstroj půjčili a rozhovor poskytl za slíbené peníze. Dva tisíce rublů za rozhovor byly prý jediné peníze, které si v oblasti za celou dobu vydělal.

Na východ Ukrajiny prý Lukáš N. odjel za dívkou Natašou, s níž si psal přes sociální sítě a domluvili se, že tam spolu začnou nový život. Hned po příjezdu do Doněcka mu prý Natašini známí nabídli místo u doněcké armády, on ale přistoupil jen na práci civilního zaměstnance, aby si vydělal peníze. Být vojákem prý odmítl. Odvezli ho tedy hned ten den do kasáren, kde zůstal.

Když mu ani po třech měsících za práci nezaplatili, chtěl prý odejít, místo toho mu ale slíbili stejnou práci v Luhansku, kde dostane určitě zaplaceno víc, tak odjel tam. Celou dobu byl bez pasu. V kasárnách ho prý šikanovali starší vojáci a jednou v noci se ocitl i pod dělostřeleckou palbou. Při pohledu na roztrhaná těla se rozhodl, že chce pryč, že na základně nechce umřít. Za úplatu za peníze, které mu poslala rodina z Česka, nakonec s pomocí Čečenců odjel z válečné oblasti a dopravil se do Moskvy. Po příjezdu do Česka musel vyhledat odbornou pomoc kvůli psychickým problémům, kterými trpěl.

Státní zástupce ale nepochybuje o tom, že se Lukáš N. zapojil do vojenského uskupení separatistů s vědomím, že bude bojovat. „Vycestoval v úmyslu aktivně se podílet na činnosti armád, které útočí za pomocí zbraní proti oficiální ukrajinské struktuře. Nebyl osobou, která by tam pouze žila nebo byla nucena žít, ale vydal se tam záměrně, aby se připojil k armádě. Je patrné, že se do bojových akcí zapojil, byl ochoten použít střelbu a způsobit i smrt,“ tvrdí žalobce Martin Bílý. Po návratu měl podle něj obžalovaný psychické potíže odpovídající posttraumatické stresové poruše, léčil se u psychiatra ambulantně i v nemocnici. Do zdravotní dokumentace podle žalobce Nováček uvedl, že několik měsíců bojoval na Ukrajině, byl zraněn, vrací se mu traumatické vzpomínky a má noční můry.

Za teroristický útok hrozí 12 až 20 let vězení, sazba se ale může obžalovanému zvýšit proto, že jednal ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Soud tak může dát trest v rozmezí od 19 let a 4 měsíců do 26 let a 8 měsíců. Ze stejných činů byl například letos v červnu zatím nepravomocně na 20 let odsouzen jako uprchlý Martin Kantor, v červenci Vrchní soud v Praze zpřísnil na 21 let vězení trest Alexeji Fadějevovi, oba se podle obžaloby zapojili do bojů na Ukrajině.