O rekordní sumu 9,2 milionu korun připravil falešný bankéř jednoho důvěřivce. Dalšího podvodník obral o šest milionů

Navzdory neustálým varováním, aby byli lidé obezřetní při správě svých financí, při lákavých nabídkách snadného a rychlého zbohatnutí nebo při vidině romantického vztahu, policisté v celém kraji přijímají množství oznámení o tom, že lidé byli podvedeni. A že přišli o svoje peníze.

„Jeden z poškozených si při telefonátu s údajným bankéřem v domnění, že reaguje na investiční nabídku, nainstaloval do svého mobilního telefonu a počítače program na vzdálený přístup. Tím umožnil přístup do internetového bankovnictví. Poté zjistil, že mu z jeho účtů bylo postupně odčerpáno 9 260 000 korun,“ popsala rekordní krádež peněz z účtu policejní mluvčí Dagmar Brožová.

Forma spáchání internetových podvodů z posledních dnů je různá. Jedna žena si například na sociální síti začala dopisovat s mužem, který měl toho času pobývat na lodi v Indickém oceánu. Navázali spolu bližší přátelský vztah. Muž pak ženě sdělil, že má strach, aby mu někdo na lodi neukradl jeho majetek, což měla být bedna s penězi, a že pošle své nové známosti tuto bednu do úschovy. Jen potřebuje peníze na poplatky pro kurýrní službu. Žena mu tedy poslala 200 tisíc korun. V bance pak překvapivě zjistila, že se stala obětí podvodu.

Jiná žena si také dopisovala na sociální síti s cizincem, který po nějaké době chtěl poslat balíček. A také potřeboval peníze za odbavení na letišti a na kartu s povolením mezinárodního doručení, protože měl být v balíčku větší obnos peněz. „Žena tedy na pobočce banky zaplatila 140 tisíc korun. Poté měla zaplatit další poplatky, protože v balíčku bylo údajně nalezeno zlato a je nutné doložit licenci obchodníka se zlatem. Žena šla opět do banky, ale tam jí sdělili, že její účet byl zablokován z důvodu možného podvodného jednání a její platbu nepřijali,“ uvedla mluvčí policie.

Žena ovšem nedbala varování a požádala svoji kamarádku, aby poslala peníze za ni. Při výzvě k dalšímu poplatku dopravci žena odepsala, že má zablokovaný účet a že už žádné peníze nemá. Dopravce jí napsal, že tedy žena bude čelit zákonům o praní špinavých peněz a že bude zatčena. To ji vyděsilo, a tak si vzala u banky půjčky. Vznikla jí tak škoda 313 tisíc korun. V tomto případě byly zahájeny úkony trestního řízení i pro podezření ze spáchání trestného činu vydírání.

Falešnou investicí do kryptoměny přišel muž o šest milionů

Další z poškozených na sociální síti našel stránku, kde nabízeli investice a rychlý výdělek. Vyplnil kontaktní údaje a poté mu zavolal muž, který jej instruoval k zaslání vstupního vkladu, poplatku pro výhodnější nabídku a také pojištění účtu. Na bankovní účet tak zaslal 350 tisíc korun, ale do současné doby mu žádné finanční prostředky vyplaceny nebyly.

Také další ženu kontaktoval neznámý muž s tím, že si může vybrat naspořené prostředky z dříve investovaných peněz do kryptoměny. Také si stáhla programy na vzdálený přístup a vzala si půjčku. Tyto peníze pak z jejího účtu byly odčerpány. Žena tak přišla o 217 tisíc korun. Jednomu z poškozených přišly SMS zprávy s tím, že jeho účet byl napaden. Při následném telefonátu podle instrukcí převedl na cizí bankovní účet 212 tisíc korun.

Investice do kryptoměny zlákala dalšího muže. Po prvotní investici část peněz dostal zpátky, což působilo důvěryhodně, a tak začal investovat vyšší částky. Celkem odeslal více než šest milionů korun. Žádné peníze však nevydělal, naopak o ně přišel.

K dalšímu podvodu došlo, když žena inzerovala na internetovém portálu k prodeji zboží. Na její inzerát reagovala neznámá osoba a měla o ně zájem. Pod záminkou dokončení registrace a ověření bankovního účtu vyplnila odkaz, který jí přišel do e-mailu. Tím získal neznámý pachatel přihlašovací údaje k jejímu internetovému bankovnictví, kde se pokusil provést několik transakcí a obohatit se tak o částku 373 tisíc korun. Transakce banka zamítla a k odeslání peněz nedošlo.

„I když v tomto případě žena o své peníze nepřišla, je stále třeba být obezřetnými. Nenechat se zlákat vidinou snadného a rychlého zbohatnutí či milostného vztahu. To pak nahrává podvodníkům, kteří dokážou připravit poškozené o jejich úspory, případně je dovést k půjčce vysokých finančních částek. Apelujeme i na to, aby si lidé neinstalovali do svých elektronických zařízení žádné programy umožňující vzdálený přístup jiným osobám do jejich mobilů či počítačů. A aby neposílali nikomu kopie osobních dokladů nebo důležitých dokumentů. Jedině tak je možné svoje finance chránit a nepřijít o ně,“ dodala mluvčí Brožová.