Vrchní soud potvrdil za brutální ubodání krásné studentky 18 let vězení pro jejího vraha

Advokáti obžalovaného mladíka se snažili prokázat, že nebyl v době spáchání vraždy příčetný a že od dětství trpí duševní poruchou. Místo do věznice, by tak mohl jít do detenčního ústavu. Předseda odvolacího senátu Martin Zelenka uvedl v odůvodnění verdiktu, že v žádném případě není na místě upustit od potrestání u takto závažného, připraveného, promyšleného trestného činu a nařídit toliko zabezpečovací detenci.

„Je nepochybné, že pan obžalovaný určitou duševní poruchou trpí, leč to podle našeho názoru nemá takový vliv na jeho jednání, že by bylo možné dospět k závěru o snížení jeho ovládacích schopností,“ dodal soudce.

Znalkyně z oboru psychiatrie a psychologie už před plzeňským krajským soudem uvedly, že se nejednalo o útok vyšinutého a psychicky nemocného člověka. I z sms zpráv, které rozesílal svým kamarádům bezprostředně po činu bylo zřejmé, že dobře věděl, co dělá. Byl si vědom protiprávnosti svého jednání. Podle znalkyň je duševně zdravý, jedná se ale o osobnost impulzivní, vztahovačnou, egocentrickou a se sklony k dramatizaci. Jeho šance na nápravu je mírně zhoršená.

„Sexuální motivace v tomto případě nebyla, byla tam ze strany obžalovaného jen frustrace z toho, že ztratil kamarádku. Šlo z jeho strany jen o pomstu. Připravil se na čin, jednal v úmyslu přímém. Terezu chtěl od začátku usmrtit. Polehčující okolností byl jeho nízký věk. Přitěžující okolností naopak bylo to, že jednal ze zvláště zavrženíhodné pohnutky, kterou byla pomsta,“ uvedl v odůvodnění rozsudku soudce.

Na vraždu se student plzeňské střední školy připravil o dva dny dříve, doma si nachystal dva kuchyňské nože. K vraždě se student rozhodl poté, co získal informaci, že jeho bývalá kamarádka má přítele. Hrůzný čin se stal předloni v květnu v rodinném domku ve Zdemyslicích na jižním Plzeňsku.

V kritický den se podle žalobce Daniel Miarko ve škole vymluvil na bolest hlavy a odešel dřív z vyučování. Odjel do Zdemyslic, nejdříve se přesvědčil, že s dívkou v domě nikdo není, a pak na ni čekal na nádraží. Když jeho oběť přijela, vydal se s pětiminutovým odstupem za ní. V domě ji pak napadl, povalil na zem a zasadil ji nožem s šestnácticentimetrovou čepelí velkou silou čtyři bodné rány do hrudníku. Pobodal a pořezal ji na krku, uvádí obžaloba.

Tři z bodných ran byly smrtící. Zasáhly srdce, srdečnici, plíce, játra a ledviny. Děvče na místě zemřelo, pachatel pak odešel. Policie ho zadržela krátce poté, když se vrátil na místo činu. Odvezla ho tam matka, které po činu napsal, že dívku zabil.

„Choval jsem se dosti nepřiměřeně, to je ještě slabé slovo,“ řekl před soudem ve své výpovědi Miarko. Se svou pozdější obětí se znal od prvního ročníku střední školy. Chodili spolu do kina, navštěvovali se doma, trávili spolu víc času. Intimně se spolu nestýkali. Daniel Miarko se ale domníval, že byl jejich vztah na dobré cestě, nechtěl nic uspěchat. U soudu však potvrdil, že kamarádka mu řekla, že žádný intimní vztah mezi nimi nebude.

V září dívka náhle vztah ukončila, což obžalovaného zasáhlo. Pokusil se spáchat sebevraždu, když spolykal jedovaté granule na hubení krys. Léčil se na psychiatrii, přešel na jinou školu. „Nebyl jsem to já, prohlubovaly se deprese,“ řekl u soudu Daniel Miarko Přiznal, že se později rozhodl, že dívku zavraždí.

Obžalovaný přiznal, že o svém úmyslu řekl jednomu kamarádovi. Po vraždě Daniel Miarko rodičům a několika kamarádům z mobilu napsal, že dívku zabil. „Doufám, že jí to bolelo. Když ji nebudu mít já, nebude jí mít nikdo,“ napsal.