(NE)OBYČEJNÍ: Mrzí mě, že někteří zneužívají naši komunitu, říká cosplayer Jiří Baloun

Takže cosplay. Čím to vůbec začalo?

První byl takový vlastní designe, co jsem si sám vymyslel. Byl to takový jak bych to nazval „renesanční elf“ když bych to tak nazval. Renesanční kabátec, dlouhé blond vlasy, obrněná ruka, elfské uši a koruna. První kostým podle předlohy byl na jedno japonské anime a potom jsem začal dělat kostým inspirovaný PC hrou. Pak přišel ten Pán prstenů a ten mě chytnul.

Chytnul?

Tam je to takové nejhezčí, že ty kostýmy jsou opravdu reálný. Teď třeba dělám kostým na jiné téma. Z PC hry World of Warcraft a tam ty postavy mají enormně obrovské brnění, že to by v reálu nemohlo fungovat. Takže to vypadá hrozně vtipně, protože jsem si musel udělat umělé svaly a celé tělo. Pak oblek a až na to brnění. Takže tam je to takový přestřelený, ale pořád je to hezky vizuálně zpracovaný.

Podle čeho si tu postavu vybíráte?

Jsou kostýmy, který by člověk chtěl udělat, protože na to má sentimentální vzpomínky z dětství, že se mu ty postavy líbily. Ale pak zjistí, že na to třeba nemá figuru nebo že jsou nereálný na zpracování. Nakonec vyhrává ta sympatie s tím charakterem a i to, že i ta postava je mi nějakým způsobem blízká i fyzicky. Přece jen, když budu chtít udělat nabušenýho dvoumetrovýho svalovce, tak s mými 175 centimetry a  tatínkovským pupíkem, tak to asi těžko vyrobim, že jo.

Na každém kroku se dnes člověk setkává s předsudky. Je to tak i v této komunitě?

Bohužel dneska musí být všechno genderově a rasově korektní, hodně lidí pak zapomíná, že cosplay je hlavně o zábavě. Ať už si člověk v rámci kostýmu mění pohlaví, barvu pleti, příslušnost. Občas byly hony na čarodejnice, že někteří běloši si zatmavovali obličej, aby se podobali co nejvíce té postavě, kterou chtěli napodobit, ale pak akorát dostali kritiku, že jsou rasisti a utahují si z černochů. Tohle mi mrzí, že jsou lidé, co zneužívají tuto komunitu, která má být pro zábavu a pro lidi, aby si to užili a viděli své oblíbené postavy.

Co se týče materiálů. Využívají se 3D tiskárny nebo se víc oceňuje, když to někdo opravdu vyrobí na koleni?

To je ten sporný bod, jestli si to tím tiskem ten člověk zjednodušil nebo ne. Ona se nejčastěji používá taková pěna, která je jako karimatka nebo termoplasty. A je pravda, že v dnešní době jede hodně ten 3D tisk, popřípadě se hodně používá odlévání pryskyřicí, latex na masky nebo protetický části těla. Ten 3D tisk je drahá záležitost a také ten člověk musí nějak zpracovat v počítači ten designe. Jenom vymodelovat ten model a i rozměrově aby seděl, to není žádná sranda. Některé věci se tisknou nejen hodiny, ale i dny. Viděl jsme frajera, co si tisknul helmu a tisknul to tři dny v kuse.

Stačí jen vypadat jako Sauron nebo jde i o to se do své role i vžít?

Je pravda, že pro lidi jako já, když chci potom ten kostým, aby byl úplně perfektní, tak to vžití se do role je důležité, protože na soutěžích se hodnotí i tohle. Člověk se musí pak naučit všechno o té postavě. Její historii, jak se chová, jak se prezentuje, jak se pohybuje. Protože čím líp to zahraju, tím víc získám bodů.

A uspěl už někdo pouze s tím, jak to prodal i když kostým nebyl úplně top? 

Je pravda, že se ty trendy mění. Jednu dobu hrozně frčelo obří brnění, dneska je vidět, že hodně vyhrávají šité kostýmy. Ale je pravda, že když jsem byl na mistrovství na Slovensku, kde jsem byl třetí, tak přede mnou byla holčina, která neměla špatný kostým. Byl šitý, byl pěkný, i když nebyl úplně nejlepší. Přesto zahrála tu scénku tak výborně, že o pár bodů byla nade mnou. Takže ta prezentace může hodně pomoci.

Profi se tomu věnujete tři roky. Jak jste na soutěžích úspěšný?

V Čechách nejvíc je Animefest v Brne, ten je největší. Pak je menší, to je Advík a ten je v Praze. Tam jsem se kvalifikoval na tu soutěž mezinárodní a tam jsem skončil třetí. Je pravda, že bych rád vyrazil do zahraničí, ale tam pokud se člověk nekvalifikuje z nějaké tuzemské soutěže a jede tam na vlastní pěst, tak musí počítat s tím, že všechno jde na jeho náklady. Ale i tak jde o to si to hlavně užít, mít tu šanci poměřit své zkušenosti i s jinými z jiných zemí. Úroveň stoupá, člověk potkává čím dál hezčí a hezčí kostýmy, což pro mě znamená, že se musím víc a víc snažit.

Co je taková vaše hlavní meta?

Byl bych rád, kdybych zas zabodoval na nějaké z tuzemských soutěží. Třeba na tom Animefestu. Skončil jsem už čtvrtej, pak druhej, pak třetí, takže mi ta první příčka chybí. A pravda, že potom, kdybych na to našel finance, tak bych se rád podíval i na nějakou zahraniční soutěž. To je takový asi sen. Zlepšovat se a dobře se umisťovat.