KOMENTÁŘ: Tahle země (zatím) není pro mladé. Ale jednou bude

Stejné šetření provedla společnost Člověk v tísni už po šesté a je tedy s čím srovnávat. Větší podporu členství v Evropské unii kladně nyní hodnotí 79 % středoškoláků. V roce 2009 se jich přitom ke kladnému hodnocení přiklánělo jen 43 %. Vyloženě záporně hodnotí nyní členství pouze tři procenta dotázaných. Překvapivě vysokou podporu má mezi studenty členství v Severoatlantické alianci. S členstvím v NATO souhlasí 84 % respondentů.

Velmi kritický pohled mají už dlouhodobě současní středoškoláci na život v bývalém socialistickém Československu. Oproti dnešní demokracii ho považuje za horší 75 % studentů, zatímco v roce 2012 tomu bylo pouze u poloviny studentů. Velkou důvěru nemají studenti (a nelze se tomu divit) v současnou politickou reprezentaci, která na ně dost zapomíná. Jedinou světlou výjimkou byl prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu. V roce 2020 politickou reprezentaci vnímalo jako problematickou 61 % studentů, aktuálně 29 %.

Studenti nevěří ani představitelům měst a obcí. Zde je trendem prohlubující se dlouhodobá skepse středoškoláků ohledně možnosti ovlivnit řešení problémů ve své obci či v České republice. V roce 2020 věřilo 28 % středoškoláků, že tuto možnost mají, nyní je takových už jen 15 procent. Potěšující zprávou je, že letos 52 % středoškoláků deklaruje, že „demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády“. V roce 2017 s tímto názorem souhlasilo pouze 37 % dotázaných!

Mezi největší problémy obce či města, kde bydlí, řadí středoškoláci nejčastěji drogy (32 %), bezdomovectví (29 %), soužití s romskou menšinou (28 %) nebo dopravní situaci (26 %). Za největší problémy České republiky považují studenti zadluženost ČR (46 %), ekonomickou situaci (36 %), nekvalitní školství a vzdělávání (35 %) a rasismus (30 %). Zadluženost ČR uvádí mnohem méně často studenti učilišť (35 %) oproti studentům gymnázií (54 %).  

Naši pomoc Ukrajině považují studenti za přiměřenou

Většina studentů (61 %) pokládá válku v Ukrajině za hrozbu pro celosvětovou mírovou situaci. Za ohrožení pro sousední státy jako Polsko nebo Slovensko považuje ruskou invazi převážná většina studentů (71 %). Za hrozbu pro Českou republiku, tedy nesousední stát, považuje konflikt v Ukrajině 36 % studentů. Polovina studentů středních škol (50 %) považuje současnou pomoc naší republiky Ukrajině za přiměřenou. Za příliš malou ji považují tři procenta studentů, 38 % považuje pomoc za příliš velkou. Například 69 % gymnazistů považuje naši pomoc Ukrajině za přiměřenou nebo malou, což je o 29 procentních bodů více ve srovnání s učni.

Většina studentů (67 %) nejčastěji čerpá informace ze sociálních sítí. Tam lze ovšem sledovat rapidní pokles o 14 procentních bodů oproti předchozímu měření. Ještě v roce 2020 udávalo tuto informaci až 81 % studentů. Studenti většinově deklarují, že si informace ověřují. V případě informací, které neodpovídají jejich názorům na svět, ověřování uvádí 71 % studentů.  Nejdůvěryhodnějším zdrojem zpravodajství je pro studenty veřejnoprávní televize, které důvěřuje až 63 %. Naopak ČT nedůvěřuje 18 % středoškoláků.

Pokud jste dočetli až sem, zjistíte, že z politických stran vede u studentů Česká pirátská strana, kterou preferuje 22 %. Na druhém místě by se umístilo hnutí ANO 2011 (20 %) a těsně za ním ODS (19 %). Na čtvrtém místě by se nacházelo STAN (13 %). Poslední stranou, která by v tomto modelu hypotetických voleb přesáhla hranici pěti procent je TOP 09. Existuje ovšem poměrně velká skupina mladých voličů, které aktuálně neoslovuje žádná strana, jde o dvě pětiny středoškoláků.

Parlamentní volby nás čekají za dva roky. A lze si jen přát, aby co nejvíce současných demokraticky smýšlejících studentů v té době již dosáhlo plnoletosti. A hlavně, aby jich co nejvíce přišlo k volbám. Teď ještě tahle země není zrovna moc pro mladé. Ale jednou jejich bude. Pokud si to oni sami uvědomí co nejdříve, budou mít možnost výrazně zasáhnout do toho, jakým směrem se naše republika bude v budoucnosti ubírat.