Škodovácké tramvaje se v Plzni vyrábí už 25 let. Do města se výroba přesunula v roce 1997 z pražské ČKD
Elektrické tramvaje jsou i po 140 letech své existence velice populární po celém světě a vzhledem k příklonu k zeleným technologiím poptávka po nich stále stoupá. Tramvaje jsou totiž vysoce efektivní v městské dopravě na krátké a střední vzdálenosti, a to jak ve smyslu energetické účinnosti, tak počtu cestujících, jež dokáží přepravit. A plzeňské tramvaje značky Škoda slaví právě 25. narozeniny.
Samotná značka Škoda ovšem promlouvá do světa tramvají už 100 let! Od roku 1922 se totiž ulicemi řady českých a moravských měst prohánělo mnoho typů tramvají, jejíž stěžejní komponenty a systémy nesly značku Škoda. Jednalo se především o trakční motory, jež tramvaje poháněly, a kontroléry, které sloužily k ovládání výkonu tramvaje. Tramvaje s komponenty vyrobenými ve škodových továrnách jezdily v Brně, Plzni, Praze, Jihlavě a mnoha dalších městech. Moderní historie Škodovky pak započala po ukončení výroby tramvají v ČKD v roce 1997, kdy přešla část technických kapacit z Prahy do Plzně.
Československo – země tramvajím zaslíbená
V České republice (respektive v bývalém Československu) se tramvajím vždy dařilo. Zdejší strojírenské firmy dokázaly téměř plně zásobit domácí trh a mnoho souprav také exportovat. Od začátku dvacátého století až do poloviny 90. let patřily mezi nejvýznamnější světové hráče oboru městských kolejových vozidel Ringhofferovy závody, které byly později znárodněné a přesunuté pod hlavičku ČKD Praha. Tamní tramvaje Tatra (nesoucí označení T a pořadové číslo) prodala společnost do mnoha států na světě. Vzhledem k politické situaci se jednalo o státy východního bloku. Tamní nejúspěšnější model T3 vyráběný mezi roky 1961–1997 je s více než 13 000 prodanými vozy světovým rekordmanem.
Po roce 1989 se ukázalo, že vnitřní struktura ČKD Praha je v rámci nových ekonomických pořádků neudržitelná, a i přes opakované snahy o restrukturalizaci většina podniků a výroby zanikla nebo byla pohlcená konkurencí. Reálně v té době hrozil zánik tramvajové výrobní tradice v ČR, poslední model tramvaje vyvinutý pod značkou Tatra – T6C5, byl vyrobený pouze jako prototyp v jednom jediném exempláři.
Plzeňská Škoda přebírá štafetu
Novou kapitolu českých tramvajářských dějin v té době začíná psát plzeňská Škoda, nyní Škoda Group. Její dceřiná společnost Škoda Dopravní technika od roku 1995 realizovala modernizaci starších tramvají Tatra T3 a to pod typovým označením 01T a 02T. Dalo by se říci, že skrz tyto projekty přebírá plzeňská Škoda štafetu od svého úspěšného předchůdce. Škoda měla v té době zkušenosti s výrobou trakčních motorů, které jsou srdcem každé moderní tramvaje. Už od začátku 90. let je dodávala velkým výrobcům a byly využity v tramvajích v Lisabonu, Kasselu, Bonnu, Kolíně na Rýnem nebo Philadelphii.
V té samé době pracují inženýři Škodovky i na dalším projektu – společně se společností Inekon vyvíjí prototyp první vlastní tramvaje. Ta je veřejnosti představena pod jménem Astra na 39. Mezinárodním strojírenském veletrhu Brno v roce 1997. Tato tramvaj byla tříčlánková se dvěma podvozky a mohla jezdit na kolejích s rozchodem 1 000 – 1 600 mm, její maximální rychlost byla stanovena na 70 kilometrů v hodině a její vozy byly částečně nízkopodlažní. Právě od tohoto data oficiálně počítáme historii tramvají v plzeňské Škodovce.
Tramvaje Astra (později někdy označované jako Anitra) našly své místo v ulicích Brna, Ostravy, Olomouce a dalších městech. O nové tramvaje projevilo zájem pět ze sedmi dopravních podniků v ČR, které provozují tramvajovou dopravu. Celkem bylo mezi roky 1997 a 2005 vyrobeno a dodáno 48 těchto tramvajových souprav. V roce 2001 se upravené verze těchto tramvají (označení 10T) dostaly také do USA, kam byla přenesena i licence k jejich výrobě. Setkat se nimi mohou například návštěvníci měst Portland a Tacoma.
MHD pro jednadvacáté století
Prvním zásadním krokem, který Škoda Dopravní technika po roce 2000 udělala, byla změna názvu. V roce 2004 se tak rodí značka Škoda Transportation, která je srozumitelná i na mezinárodních trzích. V novém tisíciletí se společnost nejprve zaměřila na rozvoj svých exportních kapacit, což vedlo v letech 2006-2007 k úspěšné dodávce devíti souprav obousměrných tramvají Elektra 06T do Itálie. Se dvěma modely Elektra (16T a obousměrná 19T) zaznamenala Škoda Transportation úspěch také v Polsku, kam se prodalo 48 tramvajových souprav.
Škodovka v té době nezapomíná ani na tuzemské pasažéry. Ti se mohou v roce 2005 svézt v první tramvaji nové generace označované jako Elektra. V Praze v tomto roce začíná jezdit Elektra (model 14T) na jehož designu se mimo jiné podílela společnost Porsche Design Group. O dva roky později se v ulicích Brna objevuje odvozený model Elektra 13T.
Současnost jménem ForCity dobývá svět
„Ačkoliv tramvaje Elektra zaznamenávaly doma i v zahraničí úspěch, vedení Škoda Transportation se rozhodlo pro razantní krok kupředu. Díky tomu mohla být ještě v roce 2008 uvedena na trh zcela nová generace ForCity. Už na prvních modelech této řady bylo patrné, že její designéři a technologičtí návrháři nabrali za uplynulých deset let mnoho cenných zkušeností a ty se promítly právě do nové generace tramvají. Novinkou u těchto modelů byl především podvozek s částečně otočným uložením, který umožňoval šetrnější jízdu tramvají v prudkých obloucích. Tramvaje ForCity jsou navíc bezbariérové a mají lépe řešené uspořádání vnitřního prostoru," říká Tereza Hladíková, specialistka na komunikaci ze Škoda Group.
Největším odběratelem těchto tramvají se stala Praha. Vedení tamního dopravního podniku si u plzeňské Škodovky objednalo 250 souprav a stejný typ 15T, pouze s dílčími modifikacemi, si následně objednala i Lotyšská Riga. Další modely generace ForCity potom našly své domovy v tureckých, maďarských, slovenských a finských městech. Doposud prodala Škoda Group bezmála 500 tramvají této generace a její vývoj pokračuje dále.
Výroba tramvají ale neprobíhá pouze v plzeňském závodě. Škoda Group se v průběhu let spojila se silnými partnery, jejichž zkušenosti v oboru měly významný vliv na rozvoj celé skupiny. Pod hlavičkou Škoda Group tak vznikají nové tramvaje ve výrobních závodech v Ostravě a v Šumperku. Tramvaje značky Škoda jsou vyráběny i v zahraničí, a to konkrétně ve finském Otanmäki. V zemi tisíce jezer vznikl i model Artic, který v sobě spojuje koncept vzešlý z vývoje finské pobočky Škoda Group a výhody generace ForCity.
„Tramvaje ForCity Smart Artic jezdí ve Finsku a v Německu, a to zatím celkem v 73 kusech, další tramvaje se nyní vyrábí. Celkově Škodovka nyní pracuje na dodávkách tramvají pro 13 evropských měst. Celkem se jedná o až 453 nových tramvají značky Škoda! Škodovácké tramvaje v současnosti jezdí již v 19 městech. V Česku je to Praha, Plzeň, Brno, Ostrava, Olomouc, Most. Dále jezdí na Slovensku v Německu, Finsku, USA, Itálii, Polsku, Turecku, Maďarsku a v Lotyšsku," uvedla Hladíková.
Autonomní vozidla jako budoucnost městské dopravy
V posledním desetiletí začíná do městské hromadné dopravy promlouvat rozvoj digitálních technologií. Škoda Group proto v roce 2013 spojuje síly s respektovaným výrobcem vlastních řešení v oboru řídicích systémů drážních vozidel a vzniká tak digitální centrum Škoda Group. Vývoj pokročilých digitálních řešení tak může běžet na plný plyn. Vedle výroby nejmodernějších systémů pro vedení vlaku, diagnostiku a servis se digitální centrum věnuje vývoji vlastního antikolizního systému pro kolejová vozidla, který je jedním z nejdůležitějších subsystémů pro plně autonomní tramvaj. Na projektu vývoje autonomní tramvaje už nyní Škoda Group spolupracuje i se Západočeskou univerzitou.
