Nejnebezpečnější část zimy teď zažívají řidiči v ČR, rizikové jsou hlavně mosty, kde namrzá vozovka
Jednoznačně nejnebezpečnější část zimy zažívají v těchto týdnech podle silničářů řidiči v ČR. Velmi rizikové je namrzání mostních konstrukcí. Teď je období, kdy se střídají teploty těsně kolem nuly, přes den do tří čtyř stupňů a v noci padají těsně pod bod mrazu. Na mostech se zejména v ranních hodinách může tvořit nebezpečná ledovka způsobená námrazou a namrzlou mlhou. ŘSD má ve správě kolem 5000 mostů na silnicích první třídy a dálnicích v ČR.
Dlouhé mosty vysoko nad terénem, otevřené větru, pod nimiž je vodní tok, jsou podle šéfa provozu plzeňského ŘSD Michala Syřínka rizikovými místy. "Nad ránem kolem čtvrté až šesté hodiny může konstrukce promrznout a může se tvořit ledovka, námraza, namrzlá mlha, což dramaticky a jenom lokálně na desítkách metrů zhorší jízdní vlastnosti vozovky a může to řidiče překvapit," uvedl Jan Rýdl, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Motoristé přijedou z běžných silnic vybudovaných na sypaném tělese, které nepromrzají tak rychle, na namrzlý úsek mostu.
"Tyto lokality máme vytipované, a proto už dnes vydáváme mapu rizikových míst v republice, která bude na našem webu," uvedl Rýdl. Místa vždy předává ŘSD správcům silnic, kteří smluvně zajišťují zimní údržbu a dispečeři jim věnují vyšší pozornost. "Na konkrétní úseky v tomto období vysíláme sypače se zásobníky na sůl i s nádržemi na solanku," řekl.
Před velkými mosty jsou světelné tabule s proměnným značením s teplotou vozovky a ovzduší. Pokud hrozí námraza, na spodní tabuli se automaticky nebo na pokyn dispečera objeví označení smyku nebo vločky s délkou úseku, uvedl šéf provozu plzeňského ŘSD Michal Syřínek. Tato zařízení má ŘSD v Plzeňském kraji na třech největších mostech - v Třemošné za Plzní, ve směru na Klatovy nad Český údolím a na Tachovsku u Kočova na silnici I/21.
Některé úseky silnic jsou v zimě rizikovější, a to například ty v zalesněném území nebo převážně na mostech. Vozovka na nich promrzá snáze než vozovka na pevném podloží. Mnohdy tak můžete silničáře vidět při preventivním solení povrchu vozovky jako například na I/27 v Třemošné. pic.twitter.com/wNRkZbSXOm
— ŘSD Plzeňský kraj (@RSD_Plzensky) December 6, 2022
"Každý dispečer zimní údržby má údaje z meteostanic. Vidí teplotu vzduchu a vozovky a díky senzorům ve vozovce také stupeň nasolení a podle toho plánuje výjezdy. Aplikace zároveň predikuje, kdy by mohlo být kluzko a namrznuto," řekl Syřínek. Podle něj to ale není spásou, protože třeba v Plzeňském kraji je 415 km silnic první třídy, které obsluhuje jen 20 meteostanic v problémových lokalitách. Síť se postupně zahušťuje o jednu až dvě stanice ročně. Sestava pro jeden most, tedy meteostanice a dvě proměnné značky, stojí včetně instalace čtyři miliony korun a platí se také jejich provoz, servis a kalibrace, protože data poskytuje ŘSD také Českému hydrometeorologickému ústavu.
Moderní sypače se solí a solankou provádějí tzv. podsolení, tedy ošetření vozovky před sněžením, které je efektivnější než solení sněhu. Solanka sůl namočí a směs přilne k vozovce. "Když se nám podaří podsolit, než nestane problém, tak riziková situace prakticky nenastává," uvedl Rýdl.
ŘSD rozšiřuje síť meteohlásek a informačních tabulí s proměnným značením s informačními body a kamerami, teď jich má v ČR 630. "Máme přehled. Ale máme 5000 mostů, nelze to čekat všude," dodal Rýdl.
