Téměř pětinu z celkové rozlohy Plzeňského kraje představují chráněná území. Představuje to plochu 135 522 hektarů zvláště chráněných území, tedy 18,1 procenta z rozlohy regionu. Po Jihočeském a Ústeckém kraji jde o třetí největší výměru v ČR. Celkově má kraj 202 zvláště chráněných území, z toho 196 maloplošných. Přírodní památky, jichž je 94, se rozkládají na 2585 hektarech.

I když se Češi považují za pivní odborníky, málokdo z nich by správně tipnul přesnou délku výroby piva. Překvapivě to není několik týdnů, ale zhruba tři čtvrtě roku. Plzeňský Prazdroj nyní představuje v přímém přenosu komplexní proces výroby piva od začátku jarních prací na polích s ječmenem a chmelem až k načepovanému půllitru.

Téměř každý den přijímají policisté napříč celým Plzeňským krajem oznámení od lidí, že byli podvedeni a přišli o své úspory. Jen v posledních dnech jde o desítky případů. Poškozenými jsou lidé všech věkových kategorií – od velmi mladých, kterým ještě nebylo ani dvacet let, přes osoby středního věku až po seniory, kterým je i přes osmdesát. Škody jdou do milionů korun.

Zříceniny hradů jsou u nás běžné. My vás ale vezmeme na nenáročný výlet ke zřícenině staré šumavské vápenky, která se nachází nedaleko známé obce Javorná. Dále potom můžete pokračovat do zapomenutých a malebných osad. Davy turistů zde rozhodně nepotkáte. Spíš narazíte na stylové kovboje na koních. A přímo u zříceniny vápenky si můžete dát skvělý oběd nebo občerstvení.

Naprosto kuriózní pátrání po samici orla mořského z Francie, která měla na hřbetě satelitní vysílačku pro monitorování svého pohybu, zažili experti z plzeňské záchranné stanice živočichů. Do akce na česko-německé pomezí vyráželi na základě prosby francouzských kolegů, kteří monitorují pohyb svých opeřených svěřenců pomocí satelitních vysílaček.

Do projektu na změnu plzeňské unikátní oblasti kolem sv. Jiří se mohou zapojit i občané v rámci vznikající krajinářské studie. Místo je cenné nejen z přírodního hlediska, ale také z historického. Krajinářští architekti by rádi propojili pěšími cestami oblast u sv. Jiří s centrem města a současně s Pecihrádkem.

Do unikátního a magického prostředí podzemního kaolinového dolu v Nevřeni u Plzně se vrací už potřetí Festival světla BLIK BLIK. K vidění bude tentokrát devět instalací na téma Vesmír pod zemí. Přibližně 700 metrů chodeb se promění v podmanivou podzemní galerii plnou projekcí, světelných objektů i hravých kosmických motivů.

Velmi bizarním způsobem se rozhodl „pohnojit“ stromy ve volné přírodě za plzeňským autokempem na Ostende dvaasedmdesátiletý senior. Svědci ho přistihli přímo při činu, kdy do lesa odvážel odpad i plastové odpadky, které pak rozhazoval mezi stromy. Přivolaným strážníkům městské policie pak tvrdil, že tímto způsobem přírodu hnojí.

Stačí vzít jednu fotopast, umístit ji naproti kořenové desce smrku pokáceného bouří a pak čekat. Vznikne tak naprosto úchvatné video. Je neuvěřitelné, kolik divokých zvířat se kolem tohoto jediného místa objeví. Fotopast zachytila vlka, rysa, tetřeva, jeleny, srnce, divočáky a celou řadu dalších divoce žijících tvorů. Video pochází z německé strany Šumavy, tedy z Bavorského lesa, a vzniklo těsně u našich hranic.

O biblickém souboji Davida s obrem Goliášem, kterého skolila jedna rána z praku, slyšel skoro každý. Stejně jako o husitských práčatech. Ale víte, jak takový prak přesně vypadal, jak se používal a jak strašlivě účinná a smrtící to byla zbraň? S prakem dokonale zachází český expert a milovník historie, který se zakrytou tváří toto umění předvádí na Instagramu. Prostřednictvím videí učí, jak vyrobit prak. Radí, jak i čím házet. Přináší spoustu zajímavostí o historii této zbraně. Pod příslibem zachování anonymity poskytl Plzeňské Drbně svůj úplně první rozhovor.