Rakovina kůže je v České republice jedno z nejčastěji diagnostikovaných onkologických onemocnění. Jen v Plzeňském kraji zachytí lékaři přes 200 nových případů melanomu ročně. Tento rok už máme za sebou tropické dny a další na sebe nenechají dlouho čekat. Jak se správně chránit a kdo by si měl obzvláště hlídat pobyt na sluníčku? Na to jsme se ptali přednosty Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Karla Pizingera.
Statistiky hovoří, že případů rakoviny kůže přibývá. Jak jsme na tom v Plzeňském kraji?
Rakovinou kůže rozumíme především kožní karcinomy, mezi které patří dva nádory – bazaliom a spinaliom. V České republice jde o dlouhodobě nejčastěji diagnostikované onkologické onemocnění. V posledních letech byla tato kožní rakovina zaznamenána u téměř 30 tisíc pacientů za rok. Závažnějším kožním nádorem je ale maligní melanom, který sice tvoří jen pět procent kožních nádorů, ale vede častěji k úmrtí pacienta. V Plzeňském kraji zachytíme více než 200 nových případů melanomu ročně.
Jakou roli zde hraje věk?
Kožní karcinomy se vyskytují především u pacientů staršího věku, častěji u mužů. Melanom je nádorem středního věku, ale v posledních letech je také častý u mužů nad 80 let.
Zvyšuje se povědomí lidí o této nemoci? Jsou obezřetnější?
Lidé jsou o rakovině kůže poměrně dobře informovaní. Většina pacientů s melanomem přichází v časném stádiu, kdy je prognóza obvykle příznivá. Přesto každoročně zaznamenáváme desítky případů kožních nádorů, kdy lidé přijdou pozdě.
Kdy poznáme, že už se něco děje? Co je můžeme považovat za varovný signál?
Kožní nádory vznikají pomalu během řady měsíců až let. U melanomu vznikne obvykle hnědá skvrnka, která pomalu roste a mění barvu. Někdy tento nádor vzniká i v hnědém "mateřském znaménku“, které měl pacient na kůži řadu let. Při jakýchkoliv zmíněných změnách by měl pacient vyhledat dermatologa. Nemelanomové nádory (bazaliom a spinaliom) mají velmi proměnlivý vzhled, ale důležitým znakem je již zmíněný dlouhodobý vznik. Nádor nemůže vzniknout během několika dnů. Dále je třeba zdůraznit, že naprostá většina kožních nádorů nezpůsobuje nemocnému subjektivní potíže, to znamená, že nesvědí a nebolí.
Nosíme si v sobě i nějaké genetické předpoklady?
Ano, nádory vznikají u geneticky predisponovaných osob. Každý z nás má určitý fototyp a podle toho reagujeme na sluneční záření. K poškození kůže jsou náchylnější lidé se světlou pokožkou, světlými vlasy, kteří se na slunci vždy spálí a jejich kůže se špatně opaluje. Na vzniku nádoru se ale podílejí i další faktory. U kožních nádorů je třeba zdůraznit zvláště účinky slunečního záření, ale i umělých zdrojů UV záření jako jsou solária.
Už za sebou máme první tropické dny, další budou brzy následovat. Jak je to tedy s opalováním? Existuje doporučená doba, jak dlouho se můžeme vystavovat na sluníčku a neriskovat?
Měli bychom zamezit spálení kůže sluncem. Kůže by se měla chránit oděvem nebo bychom ji měli ošetřit ochranným krémem s UV filtrem. Tato opatření podle výzkumu jednoznačně snižují počty případů kožních nádorů.
V polovině letošního června oznámila firma BioNTech, že první člověk obdržel mRNA vakcínu proti melanomu. Očkovací látka je založená na stejné technologii jako některá očkování proti koronaviru. Jedná se o druhou fázi klinické studie.
Říká se, že si kůže pamatuje i jedno spálení. Je na tom něco pravdy?
Opakované spálení na slunci ve věku 15 až 20 let zvyšuje pozdější riziko vzniku melanomu až o 80 procent a nemelanomové rakoviny kůže o 70 procent. Podobně je to i při používání solárií. Při vzniku karcinomu kůže je rozhodující celková dávka UV záření “nasbíraná“ naší kůží během života.
V drogeriích i lékárnách je celá řada ochranných krémů a olejů. Podle čeho vybírat?
Nejjednodušší orientací je výše ochranného faktoru v závislosti na našem fototypu a na tom, zda budeme krém používat u nás doma nebo na dovolené u moře. Nesmíme zapomínat na to, že se krém zvláště při koupání musí používat opakovaně.
Co kromě zarudnutí kůže a případnéno spálení riskujeme, když se "nadmíru" opalujeme?
Samozřejmě je to vznik již zmíněných kožních nádorů, ale urychlujeme i stárnutí kůže. Sami si můžeme porovnat rozdíly kůže na obličeji a například na hýždích. Jde o vznik vrásek, zeslabení kůže, vznik různých pigmentových skvrn. Pokud budeme investovat do ochranných krémů v dětství, ale i v dospělosti, ušetříme ve starším věku za kosmetické zákroky.
Hodně se teď ve spojení s pandemií hovořilo o vitamínu D. Kdy se do kůže dostává nejvíc a jak dlouhý pobyt na sluníčku nám zajistí jeho dostatek?
Slunce samozřejmě nemá jen nežádoucí účinky, ale pomáhá léčit třeba některá kožní onemocnění. V kůži vzniká po oslunění i vitamín D, ale k jeho dostatečnému množství postačuje jen celkem krátký pobyt na slunci. K nedostatku vitamínu D jsou náchylnější děti a lidé staršího věku a je to spojené s celkovým zdravotním stavem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
