Pandemie nemoci covid-19 bude mít dlouhodobé následky na duševní zdraví lidí, problémy se mohou projevovat ještě dlouho po odeznění pandemie. Psychické obtíže už nyní pociťují i zdravotníci, lidé ve středním věku, z nízkopříjmových skupin či děti a dospívající. Řekli to účastníci konference o vlivu pandemie covidu-19 na duševní zdraví, kterou pořádal Zdravotnický deník.
Koronavirus může mít podle Martina Anderse z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze vliv na lidský mozek. I když lidé prodělají lehkou infekci koronavirem, mohou se u nich s odstupem týdnů či měsíců objevit některé potíže, jako jsou imunitní a zánětlivé reakce. Někteří lidé mají také problémy se spaním, podle Anderse může koronavirus způsobit také takzvanou mozkovou mlhu, kdy mohou lidé pociťovat například otupělost či špatné soustředění. Odborníci očekávají, že bude přibývat i demencí.
Pandemie a s ní spjatá opatření mají vliv také na míru stresu ve společnosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) už dříve zjistili, že v souvislosti s koronavirem a restriktivními opatřeními loni v květnu v ČR přibylo dospělých, kteří měli duševní potíže, deprese, úzkostné poruchy i sebevražedné myšlenky. Podle ředitele NUDZ Cyrila Höschla podzimní pokračování výzkumu ukázalo, že křehcí a zranitelní v této oblasti už nejsou jen senioři, ale i lidé ve středním věku, například zdravotníci, a také lidé z nízkopříjmových skupin a s nižším vzděláním.
Izolace v některých rodinách vede podle Höschla k ponorkové nemoci a zvýšení domácího násilí. Některým lidem chybí možnost odreagovat se, třeba i návštěvou hospody. Narůstá domácí pití alkoholu. Na psychice lidí se podle Höschla projevuje také strach z onemocnění, zprávy médií o počtech nakažených a zemřelých, izolace či napětí ve společnosti. To vše se podílí na rozvoji depresí.
Stres u dospělých dopadá i na děti, kterým kvůli zavřeným školách chybí pravidelnost a sociální kontakt s vrstevníky. Podle Marie Salomonové ze sdružení Nevypusť duši pociťují někteří středoškoláci frustraci a úzkosti, vadí jim nejistota ohledně budoucnosti jejich studia. „Pomoci je nedostatek. Myslíme si, že je dlouhodobě zanedbávaná prevence u dětí," uvedla Salomonová. Nijak není podle ní ošetřena ani péče o duševní zdraví mediků a studentů povolaných k pracovní povinnosti do nemocnic.
Tajemnice rady vlády pro duševní zdraví Dita Protopopová zmínila některé projekty duševního zdraví, které kvůli pandemií začaly. Vznikl například web opatruj.se, který má lidem s psychickými potížemi pomoci. Funguje telefonní linka psychické pomoci zdravotníkům. Všeobecná zdravotní pojišťovna a Česká průmyslová zdravotní pojišťovna také přispívají svým klientům na psychosociální intervenci. Podle ní ale bude nutné počítat i s dlouhodobou pomocí, protože pandemie covidu-19 bude mít vliv na duševní onemocnění ještě dlouho po jejím odeznění.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
