Těžké chvíle zažívá v posledních týdnech stejně jako v jiných domovech pro seniory také 50 klientů Domova poklidného stáří Baculus ve Vejprnicích u Plzně. O seniory se tam stará 25 zaměstnanců. A podle slov ředitelky domova Markéty Zahálkové je teď nejtěžší vysvětlit klientům, proč stále ještě nemohou přijímat návštěvy, proč musí zůstávat na pokojích a nejsou žádné společné akce. I za této situace ovšem zaměstnanci neztrácí humor a jsou i nesmírně kreativní.
V jakém režimu teď funguje váš domov a jak vlastně čelíte riziku epidemie?
„Zaměstnanci se střídají ve dvou skupinách, aby se vzájemně nepotkávali. Chodí z práce, pokud možno rovnou domů. Chceme tak snížit riziko nákazy.“
Máte dostatečné množství ochranných pomůcek?
„Pomáhá nám kraj i město Plzeň. Jsme teď relativně dobře zásobeni. Pokud by měl jít celý domov do karantény, tak máme výbavu na pár týdnů. Doufáme, že teď už bude po uvolnění nouzového stavu snadnější sehnat nějaké další ochranné pomůcky do zásoby.“
Pomáhala i vám veřejnost s dodávkou nějakých potřebných věcí?
„Jak už jsem uvedla, dostali jsme pomůcky od kraje i od města, ale pomáhala nám samozřejmě i celá řada lidí, dobrovolníků a firem. Za to jim všem patří obrovské poděkování. Dávala jsem jednou nějakou poptávku, ozvaly se mi dvě firmy, obdrželi jsme zásilku respirátorů. Lidé nám přivezli spoustu dárků, ušité roušky, občerstvení. Přišli i fanoušci z tvrdého jádra FC Viktoria Plzeň a přivezli pro klienty několik litrů dezinfekce na ruce a další hygienické potřeby. Chybí nám teď vlastně jen jediná věc. Otevřít dveře a umožnit, aby sem k nám zase mohly za klienty chodit návštěvy.“
Jak tu náročnou práci a vyčerpávající práci zvládají zaměstnanci?
„Musím to zaklepat, drží se skvěle, nemáme žádné nemocné. Jsme samozřejmě připraveni i na okamžité uzavření domova, pokud by se tady prokázala nákaza. Podle krizového plánu chodí zaměstnanci do práce se zabalenými taškami se svými osobními věcmi. Kdyby bylo potřeba, jsou připraveni tady nějakou být nepřetržitě, než se udělají potřebné testy. Teď samozřejmě chodí zaměstnanci normálně domů. Věřím tomu, že jsou opatrní a neriskují možnou nákazu.“
Složitější bude asi situace u vašich klientů? Chápou důvody těch opatření, které jim omezují běžný život?
„U klientů je to horší, na některých už je vidět, že jsou otrávení, že je to nebaví. Ne každý z nich totiž sleduje zprávy a ví o tom, co se venku děje. Zrovna včera jsme řešili jednu paní, která si myslela, že jen oni jsou v domově zavřeni se všemi těmi zákazy, zatímco zaměstnanci si doma vesele žijí a chodí se po práci bavit. Museli jsme jí vysvětlit, že tak to rozhodně není, že my také nic a nikam nemůžeme. Paní chtěla nějakou kulturní akci, tak jsme jí říkali, že to bohužel teď nejde, že nemůžeme do domova nikoho přivést, že se lidé nemohou shromažďovat. Mnoha klientům už se také hodně stýská po jejich příbuzných a známých. Byli totiž zvyklí, že za nimi chodí rodina někdy i denně. Pro ně je to moc těžké. Někteří klienti to zvládají lépe, někteří jsou na tom hůře a nebaví je to.“
Viděl jsem, že jste zapojili techniku, aby měli klienti se svými blízkými alespoň vizuální kontakt
„Ano, děláme běžně rozhovory přes WhatsApp a Skype. Rodina se nám ozve, když se chce spojit se svými příbuznými. My jim pak zprostředkujeme videohovor.“
Obrovský úspěch měla vaše akce, kdy jste vyfotografovali klienty, jak drží v rukou plakáty s ručně psanými vtipnými vzkazy pro jejich blízké. Plánujete nějakou další podobnou akci?
„To jsme opravdu ani nečekali, jaký to bude mít úspěch. Rodiny z toho měly obrovskou radost, posílaly nám jejich fotky nazpátek, moc se jim to líbilo. Chtěli bychom vyzkoušet ještě třeba nějaké videovzkazy. Nebo nacvičit nějaký taneček, ale to asi nepůjde, když se nemohou klienti sdružovat. Jsou převážně ve svých pokojích, nebo se mohou projít ven po našem areálu, ten je docela velký. Udělali jsme jim rozestupy s lavičkami, na kterých venku sedí. Sedí od sebe s doporučeným rozestupem. Klienti jinak nikam normálně chodí mimo areál domova. Když se mezi sebou oni potkají, tak to není tak hrozné. Mrzí je, se teď nemohou společně stravovat, vozíme jim jídlo na pokoje a nejsou bohužel žádné společenské akce.“
Připravujete se na povinné testování?
„Ano jsem na to moc zvědavá. Začínáme v neděli, poslali nám rychlotesty, které ovšem nejsou úplně spolehlivé. Tak mám z toho trochu strach, abych si tady nenadělala paseku, aby to vůbec bylo k něčemu dobré. Obávám se toho, aby nám to nedávalo falešně pozitivní výsledky a já nemusela posílat do karantény zbytečně půlku domova. Kraj řešil s hygienou zrychlené profesionální otestování každé osoby, která by měla mít pozitivní nález. Abychom hned věděli, zda je potřeba dělat nějaká razantní opatření.“
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.