Chtěl jsem působit v oboru, kde jde výzkum dopředu, říká MUDr. Vít Martin Matějka, klinický onkolog z EUC Kliniky Plzeň

Pane doktore, jak se to stane, že se lékař rozhodne pro specializaci onkologie?
Když jsem nastupoval na medicínu, tak jsem chtěl být samozřejmě chirurgem. Žádné tabletky, žádné léčení. Prostě šmik a vyřešeno. Od druhého ročníku jsem ale začal dělat na histologii studentskou vědeckou práci a zaujal zase opačný extrémní postoj. Žádná klinická práce, prostě jen výzkum. V průběhu studií jsem pak dělal vědeckou činnost nejen pod Ústavem histologie a embryologie, ale i pod tehdy ještě oddělením onkologie a radioterapie. Když jsem poté končil studia, tak mi přišlo líto nedělat nějakou klinickou práci a zároveň jsem chtěl působit v oboru, kde jde výzkum dopředu. Onkologie mi z toho vyšla nejlepší kombinací obojího.

Jak dlouho je v provozu váš onkostacionář v Přešticích?
Onkologická ambulance má v Přešticích dlouhou tradici. Na konci devadesátých let ji založil pan doktor Frank, který ji odborně vedl až do podzimu roku 2022. Poté byla ambulance z provozních důvodů uzavřena, a to až do června 2023, kdy ji převzala EUC Klinika Plzeň pod mým odborným vedením.

Co pacientům v rámci péče nabízíte?
Pacientům nabízíme onkologické konsilium – rozhodnutí o dalším postupu při diagnóze zhoubného onemocnění. Dále podáváme cytostatickou léčbu – chemoterapii, hormonální terapii v případě karcinomu prsu a prostaty. V neposlední řadě poskytujeme léčbu neuroendokrinních tumorů. Jelikož nemáme statut komplexního onkologického centra, nemůžeme podávat cílenou (biologickou) léčbu a stejně tak nemáme lineární urychlovač, abychom mohli provést ozáření. Stran těchto léčebných modalit úzce spolupracujeme s Onkologickou a radioterapeutickou klinikou Fakultní nemocnice Plzeň, kam předáváme pacienty, pokud je taková léčba indikovaná. Dále poskytujeme dispenzární péči pacientům po aktivní onkologické léčbě, která spočívá v systematickém a dlouhodobém sledování zdravotního stavu pacienta.

Jak se k vám může pacient objednat?
Většinou je k nám pacient delegován, a tudíž i objednán lékařem specialistou, který provedl potvrzení zhoubného onemocnění. S kolegy lékaři komunikujeme většinou emailem nebo telefonicky, podle potřeby i osobně. Samotný pacient se k nám může objednat telefonicky přes recepci EUC Kliniky Plzeň.

Odkud k vám pacienti nejčastěji dojíždějí? Jezdí někteří i z daleka?
Nejčastěji jde o Plzeňsko, Přešticko, Klatovsko, Domažlicko, Sušicko, Nejdále jsou to Horažďovice a několik mých pacientů dojíždí z Karlových Varů.

Může se u vás léčit i pacient, který není z Plzeňského kraje?
Může se u nás léčit pacient z jakéhokoli kraje, který má pojištění u nasmlouvaného plátce a je ochoten za dobrou onkologickou péčí cestovat.

Jaké dokumenty je potřeba mít připravené před první návštěvou u vás? Je potřeba mít žádanku?
Jak jsem již zmínil, můžeme převzít do péče pacienty s diagnostikovaným nádorovým onemocněním. V optimálním případě již takový pacient již podstoupil operaci s odstraněním nádoru. Pokud tomu něco bránilo, je třeba, aby byla provedena biopsie – odběr vzorku. K nám pak pacienta objedná specialista, který podle histologického výsledku obdrží zprávu, že šlo o nádorové onemocnění. Žádanka potřeba není, ale potřebujeme mít optimálně výsledky všech vyšetření v souvislosti s onemocněním, a právě ten histologický popis.

O jakou věkovou skupinu pacientů se staráte?
Staráme se o dospělé nemocné se solidními tumory, tedy s abnormálními pevnými útvary v těle. Neposkytujeme péči dětským pacientům – ti se centralizují ve FN Motol a pacientům s nádory buněk krevní řady – lymfomy a leukémie.

Jaká je průměrná doba léčby pacienta u vás v onkostacionáři?
Vlastní chemoterapie je podávána dle protokolu od 30 minut až po 2 hodiny. Kontrola v ambulanci vychází kolem dvaceti minut, podle zdravotních potíží, které je třeba probrat. Nejvíce je časově náročná vstupní prohlídka a rozhodnutí o dalším postupu, kdy je třeba to probrat a vysvětlit všechny detaily této náročné životní situace.

Kromě toho, že pacient může po zákroku a kontrole hned domů, jaké další výhody přináší zařízení vašeho typu pacientům i lékařům?
Přináší to hlavně možnost péče v "rodinném" prostředí, bez stresu velkokapacitního zdravotnického zařízení s maximálně individuálním přístupem. Pokud pacient dorazí na objednaný čas, tak můžeme skoro zaručit, že do půl hodiny bude odbaven a může jet domů. Časové ztráty tedy nehrozí.

Stalo se vám, že se pacient po uzdravení po nějaké době zase vrátil kvůli opětovnému návratu nemoci?
Samozřejmě. Recidiva – návrat onemocnění – je vždy možná a podle stádia onemocnění je více, či méně, pravděpodobná. Proto ta následná dispenzární péče, kdy se pacient hlídá, aby se eventuální návrat onemocnění zachytil co nejdříve. Spolu se zlepšující se léčbou onkologických onemocnění a prodlužující se dobou přežití se stále více objevují i duplicity a triplicity. Pacient je vyléčen z jednoho nádoru, ale objeví se jiný.

Jak dlouho průměrně pacienti do centra docházejí?
Minimální délka dispenzarizace po aktivní léčbě je pět let. 

Pracujete v tandemu se sestřičkou, která je zároveň nutriční specialistkou. To je pro onkologické pacienty určitě přínosné, protože problém s příjmem potravy je, bohužel, u onkologických pacientů častý. Buď trpí nechutenstvím nebo hubnou, i když jedí dost. Je to tak?
Ano, často je onkologické onemocnění spjato se zhoršeným nutričním stavem. Tomu se snažíme předcházet právě úpravou stravy, nebo indikací některých výživových doplňků. Je ale rozdíl, zda se jedná o projev onemocnění, nebo nežádoucí účinek léčby, a proto je třeba přistupovat velmi individuálně.

S jakými dalšími odborníky spolupracujete v rámci léčby pacientů na vašem pracovišti?
Kromě lékařských specialistů z oborů jako je chirurgie, radiodiagnostika, gynekologie, interní lékařství, se snažíme pacientům připravit kompletní podporu při onemocnění. Kromě nutrice spolupracujeme s pacientskou organizací Maminy s rakovinou, přes kterou nabízíme možnost pohybových i jiných aktivit, psychologickou a duchovní podporu. Onkologické onemocnění je totiž psychická zátěž pro celou rodinu.

Vaše práce je velmi náročná především psychicky. Tolik lidí, tolik osudů…Jak relaxujete, jak nabíráte síly?
Relaxuji několika způsoby. Nezastupitelnou roli má u mě sport. V zimě snowboard na svahu, v létě rugby a horské kolo, optimálně ve zvýšené rychlosti dolů z nějakého vrchu. Druhý způsob relaxace je únik do jiných světů a popisování příběhů v nich. Z toho se mi ale již stala trochu i další práce, jelikož nedávno vyšel třetí díl dobrodružné série knih pro děti Klub Klikařů.

Pane doktore, kdybyste se rozhodoval znovu, čemu se v medicíně chtěl věnovat, jaký by to byl obor?
Klinická onkologie.

Děkuji za rozhovor. Ptala se Eva Pánová