Domažlická nemocnice by mohla léčit pacienty z přilehlého bavorského příhraničí. Zástupci okresu Horní Falc projevili zájem především o dětskou pohotovost, lůžkovou i ambulantní péči o dětské pacienty a v prosinci iniciovali setkání v Domažlicích. Z východní části bavorského regionu by to totiž měli mnozí lidé mnohem blíže do Domažlic než například do nemocnice v Řezně. Domažlická nemocnice je v případě potřeby a zájmu připravena německé pacienty přijímat, řekl mluvčí Nemocnic Plzeňského kraje Jiří Kokoška. Jednání jsou zatím na začátku.

Tým zdravotníků Českého červeného kříže ošetří denně v nouzové zimní noclehárně přes tři desítky lidí bez domova. Někteří mají drobná zranění, jiní omrzliny nebo bolestivé vředy. Přibývá však případů nachlazení. Vzhledem k vysokému počtu ošetřených ubývá zdravotnického materiálu. Sestřičky by proto ocenily, kdyby jim lidé darovali přebytečné obvazy nebo náplasti. Centrum funguje v prostorách bývalé myčky v plzeňském areálu DEPO2015.

Svou práci přirovnává k detektivce. Špičkový internista Martin Matějovič z Fakultní nemocnice v Plzni se dostal do prestižního žebříčku tuzemské mutace amerického magazínu Forbes. I letos se jejich redaktoři zaměřili na nejlepší české lékaře. Matějovič působí jako přednosta I. interní kliniky FN Plzeň už 18 let. Za sebou má řadu ocenění i unikátních projektů.

Dva velké úspěchy v léčbě pacientů s onemocněním ledvin zaznamenala krátce po sobě nefrologická ambulance krajské Stodské nemocnice na Plzeňsku. Dva své pacienty dokázali lékař Jan Vachek a sestra Nikola Gustová připravit v krátké době k transplantaci ledviny. Ta se v obou případech uskutečnila ještě dříve, než bylo u pacientů nezbytné zahájit dialyzační léčbu. Pro pacienty se selháváním ledvin ideální varianta. V obou případech o to příznivější, že se jim po transplantaci daří dobře.

Krajské záchranáře zasáhla další ztráta. Zatímco kolona vozidel doprovázela symbolicky na poslední cestě dlouholetého lékaře Jindřicha Korbeláře, přišla jim smutná zpráva. Po těžké nemoci zemřel legendární lékař Jan Kuda. Na základně ve Vlčicích na jižním Plzeňsku působil 18 let.

Kolona houkajících vozidel záchranářů vyprovodila symbolicky na poslední cestu lékaře Jindřicha Korbeláře. Stál u rodu anesteziologicko-resuscitačního oddělení v plzeňské vojenské nemocnici a dlouhé roky tam zastával pozici primáře. Ve věku, kdy ostatní už pomýšlí na důchod, se rozhodl pro změnu a začal pracovat na výjezdových základnách záchranné služby v Plzeňském i Karlovarském kraji. Své práci byl oddaný i v pokročilém věku a také těsně před osmdesátkou získal ocenění Záchranář roku. Zemřel krátce před vánočními svátky ve věku sedmaosmdesáti let.

Možnost kdykoli zavolat sanitku nebyla vždy samozřejmostí. Zlom v tomto ohledu přinesl leden roku 1976, který znamenal velký milník v přednemocniční neodkladné péči v Plzni. Poprvé v historii totiž začala na území města fungovat nepřetržitá rychlá lékařská pomoc.

Zubní pohotovost pro Klatovsko a Domažlicko zajišťuje od začátku letošního roku krajská Klatovská nemocnice. Dohodly se na tom Plzeňský kraj s oblastní stomatologickou komorou a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP). V regionu si ordinace dosud služby předávaly. Koncem roku ale začali lékaři vypovídat smlouvy s krajem, protože od ledna přešlo zřizování pohotovostí z kraje na pojišťovny. Zubní pohotovost pokračuje také v Plzni, kde kraj jedná o druhém místě pro stomatologickou pohotovost.

Prvním miminkem narozeným v roce 2026 na území Plzeňského kraje je chlapeček Matyáš, který přišel na svět v plzeňské Fakultní nemocnici na Lochotíně v 0.07. Narození zdravého miminka potvrdila mluvčí nemocnice Gabriela Levorová. Jak se později ukázalo, stal se tak zároveň i úplně prvním miminkem narozeným v Česku v roce 2026. Své první miminko už má i plzeňská Mulačova nemocnice Privamed.

Po 11 letech vyměnila Stodská nemocnice hlavní nemocniční rentgen. Důvodem bylo morální i fyzické opotřebení původního přístroje, ale také potřeba zvýšit kapacity vyšetření. Rentgen je totiž přímo navázán na pracoviště urgentního přijmu. Tím teď prochází stále větší množství pacientů. Nové zařízení za necelých pět milionů korun nabízí kromě snazšího ovládání především pokročilejší funkce snímání s vysokou kvalitou snímků při nižší radiační zátěži. Je tedy bezpečnější vůči pacientům.