Kromě pracovních listů a leporela budou učitelé žáků ve čtvrtých a pátých třídách využívat také nový webový portál vyvinutý Západočeskou univerzitou v Plzni. Projekt s názvem Digitální stopy regionální historie se zaměřuje na období od prvního osídlení až po sametovou revoluci. Web budou zatím testovat tři základní školy. Stránky jsou ale přístupné i veřejnosti a obsahují kromě zajímavostí z historie Plzně i kvízy a dobové fotografie.
Autory projektu jsou didaktici a historici z plzeňské univerzity. Materiály budou v průběhu tohoto měsíce testovat učitelé vlastivědy na třech základních školách v Plzni a Rokycanech. „Zapojení moderních technologií do výuky je cestou k tomu, aby se vzdělávací systém posunul od prostého memorování faktů k důrazu na čtenářskou gramotnost, komunikační dovednosti a logické myšlení,“ řiká didaktička Lucie Rohlíková.
Na projektu začali odborníci z univerzity pracovat už v lednu 2020. Jeho součástí jsou pracovní listy, tři tištěná leporela s autorskými ilustracemi, texty a QR kódy. Cílem je, aby se výuka zatraktivnila.
„V každé kapitole na žáky čeká komplexně zpracovaný výukový materiál – krátký text a takzané aktivity pro chytré hlavy, tedy práce s texty, audiovizuálními materiály, mapami, fotografiemi, nejrůznějšími doplňovačkami, drobnými kvízy i virtuálními prohlídkami – to vše s cílem co nejlépe žákům dané téma přiblížit, zasadit do dobového kontextu a také ho vztáhnout k současnosti,“ vysvětluje Zlata Hokrová, autorka pracovních listů a didaktických aplikací na webových stránkách projektu.
Webový portál stopyhistorie.cz aktuální představuje tři rozsáhlá témata – Vznik sídla Plzeň, Život v Plzni v průběhu staletí a Průmyslová revoluce v Plzni. Každé z nich je rozděleno do deseti kapitol, v nichž se žáci mohou podrobněji seznámit s jednotlivými významnými událostmi jako je stavba katedrály či, jaká události hýbaly regionem v roce 1945 a 1989.
„V tématu přibližujícím nejstarší období dějin Plzně se například dozví řadu zajímavostí o osidlování, příchodu Slovanů, velkém hradišti ve Starém Plzenci nebo třeba zjistí, že do třetiny 16. století bylo jméno Plzeň rodu mužského,“ uvádí příkladem mluvčí univerzity Šárka Stará.
Třetí velké téma pak přiblíží plzeňské pivovarnictví, průmysl, stavitelství, železniční dopravu, Křižíkovu tramvaj, poštu a další oblasti každodenního života Plzeňanů. „Historie nemá být něco vzdáleného. Chceme, aby žáci pochopili, že to, co se odehrálo v našem regionu v minulosti, ať už to bylo před mnoha staletími, nebo před třiceti lety, utváří i náš dnešní svět a promítá se do současnosti,“ dodává Miroslav Breitfelder z katedry historie Fakulty pedagogické ZČU, který měl na starosti obsahovou a textovou stránku výukových materiálů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
