Robotická sonda StratoBox 3.0 odstartovala z letiště Letkov u Plzně a ve stratosféře strávila několik hodin. V mikrokontejnerech o velikosti pingpongových míčků vynesla do nehostinného prostředí řadu pokusů, které zahrnovaly semínka rostlin, řasy nebo bonbón, jenž fungoval jako sladký barometr. V podmínkách odpovídajících prostředí na Marsu pracují na speciálních experimentech díky unikátnímu projektu mladé a nadané děti od základních škol až po studenty univerzit společně s profesionály.
Vypuštění balonové sondy s několika hravými experimenty zní možná jednoduše. Opak je ovšem pravdou. Startu předchází pečlivé plánování a před vypuštěním balonu museli autoři projektu zkontrolovat více než stovku položek.
„Osm hodin jsme se pohybovali ve výškách, které jsou zcela neobyvatelné pro člověka a kde panují podmínky srovnatelné s podmínkami na Marsu. Během toho jsme museli samozřejmě udržovat spojení s balonem. Bez nadsázky hrozilo, že pro něj pojedeme přes půlku Německa, na sever Itálie a nebo také skončíme tím, že odlétne nad moře a už ho nikdy neuvidíme,“ popsal redakci Plzeňské Drbny své pocity Alexandr Prokop z organizace Talent centrum průmyslu 4.0 – Technecium, která pořádá řadu kurzů a akcí pro talentované děti.
Nakonec jim přálo štěstí a balon popolétl jen několik desítek kilometrů. Experiment je oproti ostatním výjimečný právě délkou letu, což vyhovovalo zejména biologům z Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Do speciálních kontejnerů umístili semena hrachu, hořčice a polníčku a vystavili je kosmickému záření.
Po několika vyčerpávajících hodinách příprav se balon vznesl do výšin, foto: Alexandr Prokop„V následujících dnech budou studenti porovnávat klíčivost semen, která se účastnila letu a která zůstala na zemi. Potom porovnáme, jaký měl let vliv na jejich životaschopnost. Tím vše zdaleka nekončí. Studenti budou rostliny nadále sledovat a zjišťovat, zda tam nedošlo vlivem záření k mutacím,“ pokračuje Prokop.
Zkoumání semen by mohlo pomoci například při kolonizaci Marsu. Stejně tak řasy, které dokáží přežít v nehostinných podmínkách mohou významně pomoci k teraformaci planety, aby měla například kyslíkovou atmosféru. „S tím, jak se během let bude vyvíjet naše práce a jak budeme zdokonalovat naše pokusy, techniku a software, tak se plánujeme dostat i k tomu, že by experimenty studentů mohly opravdu letět v podobě CubeSatu do vesmíru. Díky nasbíraným zkušenostem budou mít studenti jistotu, že postaví vše tak, aby to fungovalo,“ prozrazuje Prokop.
Elon Musk se dlouho netají tím, že chce lidstvo dostat na „rudou“ planetu. Tento vizionář je inspirací pro řadu dětí, které se taktéž zapojily do projektu sondy StratoBox. Zejména děti ze základních škol si tak chtěly pořídit na hranici vesmíru fotku s něčím co sami vytvořily a k čemu mají vztah. Další pokusy se týkaly fyziky a například toho, jaký vliv má nízký tlak na různé materiály.
„I toto na první pohled těžké téma lze pojmout hravou formou. Vezmete například marshmallow, který jako pěnový bonbón má v sobě uzavřené bublinky vzduchu. Když takový bombon vynesete do výšky, kde je vnější tlak najednou tisíckrát menší než na zemi, tak najednou nakyne jako těsto. Ve zkumavce se stupnicí můžeme z tohoto marshmallow udělat improvizovaný barometr,“ popisuje Prokop.
Cílem projektu NEARSPACE je upozornění na atraktivní vědecká témata, nové technologie a příležitosti, které nabízí kosmický průmysl v Česku. Autoři projektu chtějí u mladých lidí vzbudit zájem o moderní vědu a výzkum a dát jim tak impulz pro práci v technologických startupech.
Na projektu se podílejí vědci a inženýři z několika pracovišť Akademie věd ČR, vysokých škol a inovačního průmyslu. Vývoj robotické sondy StratoBox 3.0 zajistila v rámci svých vzdělávacích aktivit Talent centrum průmyslu 4.0 – Technecium. Akce je také součástí mezinárodního projektu NEARSPACE.
„Děláme i další projekty. Stavíme například raketu pro soutěž Czech Rocket Challenge a doufám, že se nám podaří postoupit i do mezinárodního kola. Stavíme robotickou ponorku pro hydrobiologický výzkum. Ve spolupráci s plzeňskými vědci budeme posílat robotickou pozemní stanici na měření změny klimatu na polární stanici na Špicberkách. Snažíme se projekty vybírat tak, aby přesahovaly hranici všednodennosti a byl to pro mladé lidi zážitek a zkušenost, kterou si nikde nekoupí,“ zdůrazňuje Prokop.
Ačkoli by některé z experimentů šly provádět na Mezinárodní vesmírné stanici, náklady by pro vědce byly neúnosné. Navíc jsou těžko dosažitelné i pro velké univerzity. Balon však může navodit podobné podmínky jako ve vesmíru a letět by mohl několikrát do roka.
„Další věcí je také fakt, že se nízká oběžná dráha stále zahušťuje a dokud se s tím nevypořádáme, tak bude třeba uvažovat například o tom, že satelity nahradí právě balony. Jejich umístění ve stratosféře nás budou stát zlomek ceny, nebude hrozit, že do něj něco narazí a díky tomu, že bude blíže k zemi, tak nebude potřebovat ani složitou optiku,“ říká k výhodám balonových sond.
Balon také na rozdíl od kosmických sond nekrouží okolo planety a může se nad danou oblastí vnášet týdny i celé měsíce. Na sondě startující z Letkova byla taktéž kamera, která dokáže snímat viditelné i infračervené světlo. Když se všechna získaná data spojí, mohu si vědci udělat obrázek například o stavu vegetace a poznat, která část lesa je sužovaná suchem či kůrovcem. Lesníci by pak mohli přesně cílit své zásahy. Stejné využití by se našlo i v oblasti zemědělství nebo při mapování škod například po přírodních katastrofách jako bylo tornádo na Moravě.
„Vyjde to také řádově mnohonásobně levněji, než kdyby nad sebou chtěla Česká republika satelit. Jsou to aplikace, o které se už zajímají jednotlivá ministerstva a už na nich pracuje start-up Stratosis, s nímž taktéž spolupracujeme. Bavíme se o chytrém průmyslu, který může pomáhat k lepší ekonomické výkonosti, péči o životní prostředí a kvalitnějšímu zemědělství. Je to něco, co má rozhodně budoucnost,“ uzavírá Prokop.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
