Fakulta pedagogická (FPE) Západočeské univerzity v Plzni pracuje na několika projektech, které se zabývají zkvalitněním vzdělávání na školách. Velmi aktuálním tématem je i distanční výuka. Právě té se ve spolupráci s 35 učiteli základních a středních škol věnují. Výsledkem by měla být přehledná aplikace pro učitele, která spočítá míru rizika a dodá doporučení, jak s žáky pracovat, aby nebyla ohrožena kvalita studia.
FPE pracuje na výzkumu, který je zaměřen na zjištění faktorů významně ovlivňujících efektivitu distanční výuky u žáků. Výzkum probíhá ve spolupráci s 35 učiteli matematiky, českého jazyka, němekého jazyka, fyziky a zeměpisu na základních a středních školách.
„Z diskuzí s nimi a především ze sběru relevantních dat od jejich žáků zjistíme, jaké faktory nejvíce ovlivňují to, jak jsou děti při distanční výuce úspěšné,“ vysvětluje proděkan pro strategii tvůrčí činnosti Jiří Kohout.
Výzkum je teprve na začátku. Už teď je ale jisté, že faktorů, které ovlivňují kvalitu výuky je mnoho. Například introvertní studenti se s izolací a domácím učením potýkají lépe. Hodně ovlivní i přístup rodičů.
„To potvrzují i zahraniční výzkumy a všechny se shodují také v tom, že rostou nerovnosti ve vzdělávání. Hrozně velkou roli hraje úroveň vzdělání rodičů. Děti, co mají rodiče vysokoškoláky, to zvládají lépe než ti, jejichž rodiče mají základní vzdělání,“ popisuje Kohout.
Zároveň dodává, že výzkum nesleduje pouze to, jestli je distanční výuka více či méně efektivní. Chtějí zjistit co všechno může výuku ovlivnit a s čím mohou učitelé pracovat.
„Jde nám o to zjistit, kteří žáci jsou zvlášť ohroženi, proč a co s tím dělat. Výstupem by měla být volná a dostupná online aplikace, která učiteli po zadání příslušných údajů řekne, jak je daný žák či třída ohrožena neefektivitou při distanční výuce a dodá doporučení, co s tím,“ přibližuje Kohout. Aplikace by podle harmonogramu mohla hotová na začátku příštího roku.
Na otázku, co nám měsíce distanční výuky daly, odpovídají všichni v jednom shodně. Učitelům se v rámci příprav podařilo připravit a nashromáždit obrovské množství materiálů, které by jinak nikdy nevznikly.
„Myslím, že ta situace bude u každého předmětu odlišná. Když už si učitelé vytvořili nové podklady a ví, že to funguje, tak lze předpokládat, že to budou využívat i nadále. Díky této situaci vzniká mnoho interaktivních materiálů, které by vznikaly v řádu několika let,“ uvedl Kohout.
Podle didaktičky Lucie Rohlíkové se zároveň během pandemie ukázalo, že lze snadno navázat kontat s žákem i jeho rodinou.
„Myslím, že se tato situace může pozitivně projevit v komunikaci mezi školou, žáky a rodinami ve chvíli, kdy je dítě dlouhodobě nemocné. Takto si školy vyzkoušely, jak zůstat v delším kontaktu i když není možné prezenčně docházet do školy,“ uvedla na online tiskové konferenci.
Děkan Fakulty pedagogické Pavel Mentlík je s odhady opatrnější. Podle něj se jako první budou muset školy vyrovnat s obrovskými rozdíly, které při distanční výuce vznikají.
„Velký význam má také sociální aspekt, děti jsou řadu měsíců doma, nepotkávají se. Čím menší dětí, tím je složitější ten sociální kontakt znovu navázat. Děti se budou muset znovu seznamovat a myslím, že to bude velmi náročné. Také to ovlivňuje technické zázemí domácností a na tom je celá situace závislá,“ řekl Mentlík.
Proděkanka pro vnější vztahy a celoživotní vzdělávání Michaela Voltrová si myslí, že by tato forma výuky mohla nastartovat změnu ve vzdělávání starších ročníků a středoškoláků. „U těch starších dětí se ukazuje, že online prvky můžou mít velký efekt,“ dodala.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
