Andrea Zíková: VŠTE podporuje studentky, které jsou maminkami. To je podle mě obrovské plus!

Začít studovat na mateřské není příliš běžné…

To asi ne. (úsměv) Napadlo mě ale, že to zkusím… a prozatím to funguje! Pracuji ve výrobní firmě, kde by se mi hodila ekonomka, proto jsem se rozhodla pro VŠTE. Líbilo se mi, že jsem si mohla navolit přímo specializaci řízení lidských zdrojů. Pravdou je, že to není vždy jednoduché. Třeba zkouškové, to byla výzva, protože mi do toho ještě onemocněl syn. Sešlo se toho hodně, ale zvládla jsem to a nejspíš i sama sobě dokázala, že na to mám. Mám také štěstí, že obě babičky rády pomáhají, což je určitě velká výhoda. Mimochodem až po nástupu na školu jsem zjistila, že VŠTE podporuje studentky, které jsou maminkami. Tím pádem mám studium zdarma, což je pro ženy na mateřské jednoznačně obrovské plus.

Takže první dva semestry hodnotíte pozitivně?

Určitě ano. Některé předměty jsou snazší, další jsou pak pravým opakem. Matematika a statistika, to byl pro mě skutečně mazec. Je pak ale fajn pocit, když to dáte. Sice to zprvu bolí, ale pak si můžete říct: Dokázala jsem to!

Dá se studium vysoké školy zvládnout i po třicítce?

Je to jiné, než když nastupujete na vysokou školu ve dvaceti. Máte už zázemí a zkušenosti a víte, že pokud to nepůjde, tak se ve finále nic nestane. Chci, abych to zvládla, ale nehodlám se tím stresovat.

VŠTE každopádně není vaše první vysoká škola. Co jste studovala po střední?

Mám vystudovanou politologii. Bakaláře jsem dělala v Plzni, magistra v Hradci Králové.

Co mladou ženu vede ke studiu politologie?

Vždycky mě bavil zeměpis, dějepis, základy společenských věc, zároveň jsem se ráda bavila o politice. Obor mě tedy lákal. Spousta spolužáků následně nastoupila na různá ministerstva do Prahy, ale já si našla přítele v Českých Budějovicích, tak jsem tu chtěla zůstat. Sehnala jsem si práci v jiném odvětví a tím tedy politologii opustila.

Aktivní politika by vás nelákala?

Jednu dobu jsem přemýšlela, že bych se zapojila do komunální politiky, ale to už je minulost. Dnes se raději zaměřuji na sport.

Čímž se dostáváme do další oblasti. Hrajete basketbal za Black Cats. Jak jste se dostala do týmu?

Četla jsem inzerát na Facebooku VŠTE, která Black Cats zaštiťuje. Už dříve jsem hrávala basketbal, proto jsem si řekla, že do toho půjdu. Ženský basket v Českých Budějovicích skončil, přišlo mi tedy fajn, že se tady začíná něco dít. Hráli jsme nejnižší ligu, nyní nás čeká druhá liga.

Věnovala jste se v minulosti i jiným sportům?

Plavání. Pak jsem šla na sportovní gympl, kde mě zaujal právě basket. Chvilku jsem dělala oba sporty, ale plavání je velká dřina, která mě už nenaplňovala. Nyní si chodím zahrát i volejbal, respektive beach volejbal. Obávám se ale, že se ho budu muset vzdát, je toho už opravdu moc…

Pasivní sezení doma vás asi příliš nebaví, že?

Nebaví. (úsměv) Sedět jen doma, to není pro mě, necítila bych se dobře. I do práce chodím ráda, vyčistím si tak hlavu od běžné domácí operativy. Domů se vracím spokojená… a spokojená máma je podle mě základ. Ráda bych ale zdůraznila, že mojí největší prioritou stále zůstává můj syn. Trávíme spolu hodně času, každý den chodíme ven, něco děláme, o nic není ochuzený.

A čím si tedy nabíjíte baterky? Prací?

Sportem. Jsem sice unavená, ale endorfiny jsou odplavené a já se cítím dobře. Sport u mě hraje důležitou roli.

Synka už do světa sportu zasvěcujete?

Ráda bych aby sportoval, ale nutit ho nehodlám. Vím, že by to pak mělo opačný účinek. Snažím se, aby byl aktivní, chodíme ven, hrajeme si, vyvíjím u něj vztah ke sportu a pohybu. Pak se uvidí, zatím je mu jen dva a půl. Tatínek má rád kola a motorky, je proto možné, že nakonec půjde tímto směrem. (úsměv)

Black Cats nyní shánějí další členky týmu. Jak byste případné zájemkyně namotivovala?

Rozhodně tím, že jsme vážně dobrá parta. Dokážeme spolu táhnout za jeden provaz, smějeme se, užíváme si to. Přijďte si to s námi zkusit! Jedná se už ale o druhou ligu, proto je určitě lepší mít s basketbalem nějaké zkušenosti.