Zrušení druhého povinného jazyka na ZŠ může podle odborníků ovlivnit zájem o němčinu

„Zrušit povinnost výuky druhého jazyka je snadné. Probudit zájem o němčinu už méně,“ říká jasně Lucie Tarabová, ředitelka české kanceláře Koordinačního centra česko-německých výměn mládeže Tandem.

Školy se podle ní potýkají s nedostatkem vyučujících i rozdílným přístupem žáků. „To, že druhý cizí jazyk už nemá být povinný pro všechny žáky, samo o sobě nevyřeší ani kvalitu výuky, ani motivaci. Problém tak nezmizel,“ podotýká ve svém komentáři.

Nakonec tak nejde o to, jestli má být druhý jazyk povinný nebo volitelný. Důležité je, aby si ho děti vybraly samy a aby jim dával smysl. V Česku jako druhý jazyk vede němčina. Důvody jsou jednoduché, ať už jde o prostý fakt, že Německo a Rakousko nejsou pro nás tak vzdálené i to, že tam mnoho lidí nachází pracovní uplatnění. „To je blízkost, kterou u jiných jazyků v takové míře prostě nemáme. Tyto argumenty ale u žáků většinou samy o sobě nefungují. Motivace nevzniká tím, že mladým lidem řekneme, že se jim jazyk jednou bude hodit. Vzniká ve chvíli, kdy ho zažijí v konkrétní situaci,“ podotýká Tarabová.

Koordinační centrum Tandem proto může školám pomoci. Zprostředkovávají kontakt s žáky z Německa a nabízejí i poradenství. „Nemusí jít hned o velkou výměnu. Někdy stačí online setkání, společné téma, projektový den nebo první návštěva partnerské školy. Volitelnost místo povinnosti druhého cizího jazyka proto nemusí znamenat konec němčiny ve školách. Je to ale varování. Pokud němčina zůstane jen formální možností, část žáků ji jednoduše přeskočí. Pokud ale školy dostanou podporu a mladí lidé uvidí v učení se německy smysl, může být volba druhého jazyka skutečnou příležitostí,“ uzavírá Lucie Tarabová.