Čtvrtek, 8. září 2022, 07:31
Tři desítky kamenů zmizelých, které připomínají oběti nacistické perzekuce, přibyly do chodníků v ulicích Plzně. Mosazné kostky jsou vkládané před domy, nichž tito lidé žili před násilným sestěhováním a deportací do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů. Letos si zároveň připomínáme 80 let od doby, kdy byly z Plzně vypraveny tři transporty s více než 2 600 Židy, konce války se dožilo pouze 209 z nich.
Margit se v terezínském ghettu účastnila hodin kreslení organizovaných malířkou a pedagožkou Friedl Dicker-Brandeis. Margitiny obrázky jsou uloženy v Židovském muzeu v Praze.
Margit Koretzové bylo teprve jedenáct let, když ji v Osvětimi zavraždili. Po dívce zbylo jen pár obrázků. Nyní její nešťastný osud připomene Stolpersteine neboli kámen zmizelých zasazený před dům na adrese Skrétova 16. Tam dívka se svými rodiči a bratrem žila, dokud v lednu 1942 nemusela nastoupit do transportu. Nejen v této ulici přibývají v těchto dnech další mosazné kameny se jmény, rokem narození, datumem deportace a místem úmrtí obětí holokaustu.
Další kámen byl umístěn před domem ve Veleslavínově 23, kde žila rodina Goldscheiderů. Akce se účastnil také rodinný příbuzný Alexander Goldscheider, který do Plzně přijel z Anglie, kde se živí jako publicista, spisovatel a hudební producent. Byl to také právě on, kdo podal návrh, aby byla další pamětní kostka umístěna před domem jeho rodiny.
„V tomto domě žili před téměř sty lety moje babička Serafina, dědeček Oskar, strýčkové Karel a Hanuš a můj táta František. Nijak se nevymykali jiným Plzeňánům. Žili se všemi v harmonii, přesto byli povoláni do transportu,“ uvedl Alexander Goldscheider.
Pondělí, 4. dubna 2022, 18:20
Jako mladá židovská dívka prošla Zdenka Fantlová čtyřmi koncentračními tábory. Na svobodu se znovu dostala až v dubnu roku 1945. Z celé rodiny zůstala naživu pouze ona. Podle jejích slov jí dodávala sílu naděje a láska ke snoubenci. Ani jeho už...
Jeho dědu a strýce zatklo gestapo už v roce 1940, protože patřili ke skupině židovských skautů. Oba zahynuli v koncentračním táboře v Mauthausenu, podle poválečné zprávy Červeného kříže se společně vrhli do drátů elektrického oplocení. Alexandrovo otci Františkovi bylo tehdy osmnáct let a spolu s matkou musel nastoupit do transportu do Terezína. Jeho maminku zavraždili v německém Bergen-Belsenu. František přežil Terezín, Osvětim i pochod smrti.
Ve více než 26 evropských zemí bylo umístěno téměř 100 tisíc Stolpersteine. Od roku 2008 je projekt realizován také v Česku. V Plzni jsou kameny zmizelých pokládány od roku 2012.
„Beru aktivitu dnešní Plzně jako přesně tu chvályhodnou snahu o to, aby si lidé uvědomili, jak je důležitá jejich soudržnost, jak musíme bránit jeden druhého, i kdyby se nás to zdánlivě netýkalo. Stolpersteine sledují podobný účel. Nejsou jen připomenutím, že v tomto domě žil ten či onen a strašným způsobem byl zavražděn, ale apelují na nás, aby se to už nikdy neopakovalo,“ zdůraznil Goldscheider.
„Kameny zmizelých budou letos položeny v deseti lokalitách na území města Plzně, a to na základě návrhů nejen pozůstalých, ale široké veřejnosti. Tento fakt je pro mě důkazem, že na osudy ‚zmizelých‘ Plzeňanů nezapomínáme.V našem městě tak již bude celkem položeno 107 těchto pamětních kamenů,“ uvedl primátor města Plzně Pavel Šindelář (ODS).
Pondělí, 18. ledna 2021, 15:15
Davy zvědavých lidí přihlížely, jak stovky plzeňských židů jdou v zástupech na nádraží, kde na ně čekal vlak, který je měl odvést do Terezína. Téměř polovina z nich pak pokračovala do ghett na polském území. Dostavit se měli na shromaždiště ve...
„Za léta, během nichž se projektu Stolpersteine věnuji a setkávám se s příbuznými a potomky obětí, si uvědomuji, že pamětní kámen umístěný před místo bydliště zmizelých Plzeňanů je často jedinou hmatatelnou vzpomínkou na ně. Aby osudy obětí holocaustu nebyly pro dnešní mladé již jen kapitolou ze školního dějepisu, je nutné si konkrétní příběhy odsunutých Plzeňanů připomínat. A s tím mohou pomoci jejich potomci, kteří nám osudy svých rodin vyprávějí,“ řekla Eliška Bartáková (ANO), náměstkyně primátora města Plzně pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí.
Další kameny zmizelých najdou Plzeňané na adresách Rooseveltova 2, v Šafaříkových sadech 3, Na Klatovské 70, Prešovské 1, v ulici Bedřicha Smetany 10, Plachého 6 a na Habrmanovo náměstí 4, kde bude umístěno pět pamětných kamenů připomínajících členy rodiny Trepešových a Hahnových. „Z rodiny Trepešových pochází moje maminka Zdeňka Keplová, rozená Kuralová, které je už 85 let. O tragickém konci členů své rodiny se dozvěděla až díky digitalizaci dokumentů Památníku Terezín. Vzhledem k tomu, že nemají hrob, se tak bude moci s nimi nad jejich kameny rozloučit,“ vysvětlila Václava Mašková, která navrhla položení kamenů pro tyto zmizelé.
Autorem projektu Stolpersteine je německý umělec Gunter Demnig, který první kámen umístil 16. prosince 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem. Od ledna 2015 pokládání kamenů zmizelých zajišťuje nadace Die Stiftung – Spuren – Gunter Demnig. Kameny ručně zhotovuje berlínský sochař Michael Friedrichs-Friedlaender v souladu s přesnými pravidly uvedené nadace.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
