Tři jednotlivce a dva manželské páry, kteří za minulého režimu projevili odvážné občanské postoje ocenil hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard (ČSSD). Ocenění např.byli signatáři Charty 77, šířili samizdaty a zakázanou literaturu, fungovali v trampském nebo skautském hnutí, byli příslušníky pomocných technických praporů PTP či organizovali režimem zakázané semináře a koncerty. In memoriam ocenil také Plzeňana Josefa Hlavatého, který se stal následovníkem Jana Palacha a v den jeho pohřbu se v Plzni upálil.
Čestnou plaketu s vyobrazením Jana Palacha, připomínající, jak je důležité bojovat za svobodu a nebýt lhostejný, uděloval letos Bernard potřetí. "Je to ocenění lidí, kteří v těch těžkých dobách odmítali hrbit hřbet. Právě lidé, kteří se odmítnou přidat k establishmentu, odmítnou hrbit hřbet, jsou dobrou inspirací po všechny ostatní," řekl.
Ocenění si od něj převzal například devětašedesátiletý Karel Havelka, který za organizování kulturní akce dostal 15 měsíců vězení. Zapojil se do aktivit undergroundu a byl donucen k emigraci. Dalším oceněným je starosta Svojšína Karel Petráň, který pomáhal šířit zakázanou literaturu a zapojoval se do nezávislých aktivit. Devětaosmdesátiletý Richard Smola prošel PTP, jeho rodina byla v akci zaměřené na likvidaci buržoazie vystěhována z Plzně. Manželé Silvestra a Jaroslav Chnápkovi se zapojili do aktivit undergroundu, šířili tiskoviny a pořádali nelegální akce. Režim jim "za účelem obrany státu" vyvlastnil dům. Další manželská dvojice Věra a Petr Náhlíkovi mimo jiné opisovali a šířili samizdaty, byli aktivní v trampském hnutí a v nezávislých iniciativách.
Dělník Josef Hlavatý se upálil 20. ledna 1969 na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Zemřel o pět dní později. Lékaři v nemocnici řekl, proč se upálil. Komunistický režim ale jeho motivaci popřel a tvrdil, že za jeho činem byly rodinné problémy a alkoholismus. "Jeho sebeobětování zaniklo v jakési propagandě, která proti němu byla vedena ze strany StB. Ale Josef Hlavatý své sebeobětování provedl na symbolickém místě, kde kdysi stával, a dnes už zase stojí, pomník Tomáše Garrigua Masaryka. Udělal to v den pohřbu Jana Palacha. Je nasnadě, proč to udělal, a já nechci, aby to někdo zpochybňoval," dodal Bernard.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
