Zapojit veřejnost do obnovy krajiny plánují Vojenské lesy a statky ČR (VLS), které jsou hlavním hospodářem ve středních Brdech. Lidé budou sázet aleje se stovkami ovocných stromů na pláních v okolí Padrťských rybníků. Jedná se o sazenice vzešlé z roubů ovocných stromů, které na pláních zasadili původní obyvatelé vesnic, jež zanikly před 100 lety. Unikátní dobrovolnická akce je naplánována na sobotu 17. září 2022.
„Brdské stromsázení dá každému možnost podílet se na změnách krajiny v bývalém vojenském újezdu, a zanechat tak svou vlastní stopu v unikátní přírodě, která byla více než půlstoletí veřejnosti nepřístupná," uvedl mluvčí VLS Jan Sotona. VLS hospodařící v šesti unikátních přírodních lokalitách chtějí touto akcí představit veřejnosti svoji strategii přírodě blízkého hospodaření.
Akce potrvá od 10:00 do 16:00. „Lidé vysadí spolu s dobrovolníky stovky ovocných stromů na ikonických Padrťských pláních. Půjde hlavně o třešně ptačí, slivoně, tedy švestky, a jabloně," řekl Sotona. Část stromů chtějí lesníci VLS s návštěvníky vysázet také v blízkých lesích. „Brdské stromsázení je dalším krokem ve snaze ministerstva obrany otevírat vojenské lokality veřejnosti," řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Jde podle ní o unikátní oblasti, které jsou domovem vzácných živočichů i rostlin.
Podle ředitele VLS Romana Vohradského symbolizuje vysazování alejí strategické změny, které podnik v lesích chystá. „Chceme porostům vrátit druhovou pestrost, kterou měly před nástupem intenzivního hospodaření," podotkl.
Proč se sází na Padrťských pláních? „Protože to je jedno z nejkrásnějších míst v celém Česku. A patrně nejméně známé, neboť celá oblast byla uzavřená. Výhledy, které se z padrťských luk, na nichž jsme akci připravili, účastníkům naskytnou, jsou úchvatné. V oblasti se nikdy intenzivně lesnicky ani zemědělsky nehospodařilo, krajina tak byla ponechána vlastnímu vývoji. Proto se v ní daří řadě chráněných rostlin a živočichů," uvedl Sotona.
Hlavní alej bude vysazena podél Altánské cesty v lokalitě zaniklé obce Přední Záběhlá na Padrťské pláni. „Tam bude také hlavní shromaždiště akce s bohatým programem pro malé i velké. Návštěvníci se mohou těšit na lesní pedagogiku, ukázky práce tažných koní, ale i komentované cyklovyjížďky po okolí. Lidé si také mohou opéct špekáčky a zeptat se lesníků na vše z historie i současnosti Brd," řekl mluvčí.
Účastník akce, který dostane jubilejní stomiliontý strom z vysazovaných vojenskými lesy při obnově lesů po kůrovcové kalamitě, bude mít možnost ho spolu s lesníky vysadit poblíž Padrťských plání u pomníku připomínajícího seskok dvou paradesantních skupin v roce 1942. Poděkováním pro něj bude pobyt v CHKO Brdy v chatě Rybářská bašta s programem o přírodě, připraveným lesníky pro jeho rodinu na míru, řekl mluvčí.
„Před sedmi lety, kdy kůrovcová a klimatická kalamita začala decimovat české lesy, jsme ve vojenských lesích spustili největší zalesňovací akci v devadesátileté historii. Obnova vrcholila předloni, kdy jsme vysadili během jediného roku přes 23 milionů sazenic," uvedl Vohradský. VLS postupně nahrazují převážně smrky novými pestřejšími porosty, kde převažují listnaté stromy.
Padrtě, to je ale i pohnutá, v leckterých obdobích i rozporuplná, historie budování českého státu. Na okraji Padrťských plání se nacházely obce Přední a Zadní Záběhlá. Měly vlastní školu, hospodu, náves. Z nich bohužel už nic nezbylo, obce ustoupily začátkem dvacátých let minulého století vznikajícímu vojenskému újezdu. Jedním z hlavních důvodů vzniku újezdu byla potřeba vyčlenit v okolí Prahy, kde se rozbíhala výroba nových dalekonosných děl, prostory, v nichž se budou moci nové zbraně, potřebné pro obranu republiky, testovat a vyvíjet. Obyvatelé vysídlovaných vesnic dostali za vyvlastněné majetky odškodné a přestěhovali se do jiných koutů republiky.
Jediné, co z obou obcí přečkalo až do dnešních dnů, jsou desítky ovocných stromů, které zasadili původní obyvatelé. A právě z roubů těchto stromů pochází stovky sazenic pro letošní Brdské stromsázení. „Skutečnost, že jsme použili k výsadbě alejí při Brdském stromsázení v maximální míře rouby jabloní, třešní a dalších ovocných stromů ze zaniklých obcí, je jedním ze symbolů této akce, ojedinělé jak náplní, tak i rozsahem," dodal mluvčí Sotona.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.