úterý 7. dubna 2020 Heřman / Hermína

Farmáři v Plzeňském kraji se staví rozdílně ke zmenšování lánů

Zemědělci v Plzeňském kraji se staví rozdílně k návrhu ministerstva zemědělství na zmenšení lánů na maximálně 30 hektarů. Důvodem má být zlepšení stavu půdy a schopnosti krajiny zadržovat vodu. Většina farmářů ho považuje za normu "od stolu" s tím, že erozi na polích už běžně řeší. Někteří to vítají, ale tvrdí, že musí následovat další kroky jako tvorba remízků k vsakování vody.

"Je to neefektivní a rozházíme si osevní postup," uvedl Václav Bulín, šéf Zemědělského družstva vlastníků Štichovice. Družstvo už provádí protierozní opatření, protože jejich splnění je vázané na dotace. Hodnotí to jako preferenci krajiny nad zemědělskou výrobou. Štichovičtí jsou zastánci klasického hospodaření - orání, hnojení a pestrého osevního postupu při střídání tržních plodin s krmnými.

"Není to rozumný krok," uvedla ředitelka klatovské agrární komory Jiřina Jandová. Předpokládá problém s velkou technikou, kterou si mnozí kupovali právě kvůli velkým lánům. Víc plodin na menších plochách je podle Jandové větší administrativní zátěž. "Erozní normy se už dnes musí dodržovat. U kukuřice a brambor musí být rozdělovací pásy, tedy nějaké meziplodiny, aby se ornice nerozlévala," řekla.

"Buď tam eroze je, tak už ji dnes musíte řešit i na malé ploše, nebo tam není, a pak může být pole 50hektarové, když je to placka," uvedl Pavel Netrval, šéf představenstva a.s. Lukrena hospodařící na 3300 ha. Nebude-li zemědělec pěstovat širokořádkové plodiny jako kukuřici, mák, sóju a hrách, nebude mít problémy s erozí, míní. "Na erozních polích nesmí být v kopci víc než 200metrová spádnice ohrožené plodiny. A je úplně jedno, zda jde o malé nebo velké pole," uvedl. Tento předpis stačí, protože pole s širokořádkovými plodinami se musí po 200 metrech překládat vsakovacími pásy. Rozumní zemědělci dodržují pravidla pět let. Úředníci je kontrolují satelity a programy s 3D modely.

Velkovýrobní zemědělství s velkými lány zničilo to, co bylo pro přírodu typické a potřebné. Mělo se to řešit už dávno, míní Radovan Sochor z 200hektarového statku v Železném Újezdě. Zmenšení půdních bloků nevidí jako všelék. "Musíme tam vytvořit remízky, aby se voda v přírodě zadržela, aby byla větší diverzita rostlin, aby se plodiny střídaly," uvedl. Na velkém bloku se zoraná půda přehřívá a voda se víc odpařuje. Špatné jsou také dřívější plošné meliorace, voda odteče a nezůstane v půdě. "Dalším zásadním problémem je, že se zemědělství zvládá silou chemie a těžké mechanizace," dodal.

Tři čtyři plodiny na velkých lánech musí doprovázet tvorba remízků, stromořadí, biopásů na zadržování vody, řekl místopředseda představenstva farmy Milknatur z Líní Pavel Šrámek. Opatření považuje za první krok. Ubývá spodní voda, roční srážky jsou téměř na polovině proti dřívějším letům, varoval. Poukázal i na to, že je málo dobytka, na polích proto chybí hnůj. "Musí proto následovat podpora živočišné výroby, což ale vegetariáni nechtějí slyšet. Ale na zvířatech nebude za chvíli důležité mléko a maso, ale jejich organická hmota k přirozené obnově polí," dodal s tím, že v Holandsku připadá 1,7 dobytčí jednotky na hektar, v Bavorsku 1,2, v ČR jen 0,3. "Bavorský farmář tak zaorává čtyřikrát více organické hmoty na hektar než český," řekl Šrámek.

Autoři | Foto pixabay.com

Štítky ČR, pěstování, ekologie, Plzeňský

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.