Plzeňské ulice a změny jejich názvů od konce 19. století do současnosti popisuje nová kniha Plzeňský uličník, kterou vydalo místní nakladatelství Starý most. V Plzni je 1210 pojmenovaných ulic, sadů, náměstí a nábřeží, z toho přibližně polovina byla alespoň jednou přejmenována. Rekordmanem v tomto ohledu je dnešní Americká třída. Její dvě dřívější části postupně vystřídaly deset různých názvů. Změny často souvisely s politickým režimem. Autorka Kateřina Fantová při tvorbě uličníku vycházela z projektu Archivu města Plzně, který vede internetovou encyklopedii města.
Dnešní Americké třídě se ve městě říká "třída politických omylů". Zejména proto, jak její názvy reagovaly na politickou situaci. Část od Klatovské třídy po Wilsonův most dostala první jméno v roce 1871 - Stodolní, za tři roky byla Jungmannova, v roce 1941 Vítězství (Viktoriastrasse) a po válce Stalinova. Druhá polovina k nádraží se jmenovala po roce 1913 po Františku Josefovi I., od roku 1918 nesla jméno amerického prezidenta Wilsona, za války se jmenovala po Karlu IV., nakrátko pak po Stalinovi, opět po Wilsonovi a od roku 1951 po spojení obou částí ulice zase po Stalinovi. V roce 1962 se přejmenovala na Moskevskou, v roce 1968 na ulici Ludvíka Svobody, od roku 1970 byla opět Moskevská a od roku 1991 se jmenuje Americká. Naopak hlavní náměstí se přejmenovalo jen dvakrát. V roce 1908 poprvé dostalo název - Velké, v roce 1918 Svobody a o necelý rok později současný název Republiky.
"První názvy ulice se v Plzni zřejmě objevily už po založení města (na konci 13. století). Byly to názvy podle městských bran, klášterů, dominant nebo řemesel, názvy se ale moc nepoužívaly," řekla Frantová. Na přelomu 18. a 19. století bylo ve městě 19 pojmenovaných ulic. S rozvojem města od poloviny 19. století přibývalo i ulic a jejich názvů. V roce 1871 městské zastupitelstvo schválilo názvy 45 nových ulic na předměstích, dalších zhruba 60 ulic a náměstí bylo nově pojmenováno a také už přejmenováno o sedm let později.
Další vlna přejmenovávání nastala po rozpadu Rakousko-Uherska a po roce 1924, kdy se k Plzni připojily okolní obce a bylo třeba odstranit duplicitní názvy. Před válkou v roce 1939 bylo evidováno 431 ulic. Další změny názvů si vyžádaly změny režimů - jména se měnila za protektorátu, po konci války a brzy nato po nástupu komunistů k moci. Kromě toho vznikaly nové ulice na sídlištích nebo bylo třeba dát jména ulicím z připojených obcí. Po roce 1989 bylo v evidenci 891 ulic a chystaly se změny názvů poplatných komunistickému režimu. Prvním devíti ulicím změnili zastupitelé názvy už v roce 1990, v roce 1991 se pak měnily jména 40 ulic a náměstí. Poslední větší pojmenování se uskutečnilo v letech 2004 a 2005 po připojení obcí Malesice, Dolní Vlkýš a Lhota. Jména tehdy dostalo 53 ulic.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
