V úlevu, kterou snad přinese tento rok, doufají ředitelé pobytových sociálních služeb v Plzni. Například zaměstnanci v Domovince fungují 12 hodin denně, kdy musí pracovat v respirátoru, rukavicích a po kapsách nosit desinfekci. Jsou fyzicky vyčerpaní a zažívají extrémní psychickou zátěž, čemuž moc nepomáhají ani bezohledné návštěvy, které odmítají dodržovat základní hygienická opatření.
Situace s pandemií koronaviru se už druhým rokem příliš nezměnila. Ředitelé plzeňských organizací se shodují, že je doba sice náročná, ale zatím se jim daří nějakým způsobem fungovat. Starat se však musí nejen o své klienty, ale také o zaměstnance, na které je toho mnohdy už příliš. „Některé bezohledné návštěvy našich klientů se dohadují, že nám nemusí dokazovat svou bezinfekčnost, že nemáme právo se na to ptát. Respirátor sundají hned za dveřmi pokoje a jsou přesvědčeni, že tak je to správně. Dokola stále vysvětlujeme, že pouze chráníme jejich blízké,“ popsala Bohumila Hajšmanová, ředitelka organizace Domovinka – sociální služby.
Fyzické i psychické vyčerpání vnímají i v domově Senior residence Terasy. Zaměstnanci kvůli koronaviru prakticky přišli o svůj osobní život a své soukromé aktivity i kvůli seniorům omezili, aby eliminovali případné rizikové kontakty a nepřinesli nákazu do zařízení mezi ty nejzranitelnější.
„Mnozí příbuzní však nechápou situaci a svoje vlastní nejbližší ohrožují, protože při vzájemném kontaktu nedodržují všechna opatření, což vede bohužel k uzavření domova pro návštěvy. Považuji však za nesystémové, abychom testovali na vlastní náklady – což v současnosti činíme, abychom udělali vše, co je možné pro ochranu nejzranitelnější skupiny obyvatel,“ postěžovala si ředitelka domova Milada Brašnová.
„Stejně jako všichni moji zaměstnanci se cítím unaveně, ale snad vyrovnaně. Současná situace mne naprosto přesahuje, tak se každý den, jako katolík, modlím k Bohu, aby přišlo do práce tolik lidí, které potřebujeme k alespoň nouzovému zajištění námi provozovaných sociálních služeb. Zatím jsem byl vyslyšen,“ shrnul ředitel Městské charity v Plzni Pavel Janouškovec.
Jeho slova doplnil i ředitel Diecézní charity Plzeň Jiří Lodr: „Dnešní doba je pro nás nesmírně náročná – dialogem o ochraně zájmů našich uživatelů služeb. Na druhé straně je to dialog v týmu zaměstnanců, který prožívá velmi těžké chvíle. Nekončící dialog a podpora všech, otázka zajištění nezbytných potřeb, včetně zdrojů – to je náš denní chléb. Prožili jsme Tříkrálovou sbírku a já tak měl možnost načerpat sílu s mým týmem v jiné rovině než pečující. Každý den má své velké starosti, ale i radost a vděčnost, což je víc než bolest, a děkuji za veškerou podporu a pomoc.“
Ředitel Městského ústavu sociálních služeb Vladimír Chuchler přirovnal boj s pandemií k nekončící řadě hokejových zápasů, kde jako tým hrají v oslabení. Přesto se vždy dokážou dostat na střídačku a opět naskočit do boje. „A jestli nám diváci chtějí alespoň trochu pomoci, pak je to velmi jednoduché. Když se jim náš výkon líbí, ať se nestydí a dají nám to nějak najevo. Mohou nám zatleskat, poděkovat, ukázat zvednutý palec, říci ‚jste dobří‘ nebo ‚klobouk dolů‘, zeptat se ‚nemohu vám nějak pomoci?‘ nebo se jen vlídně usmát na naše upocené hráče. To nám v tomto nerovném zápasu opravdu hodně pomáhá,“ dodal závěrem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
