Jedna z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v západočeské metropoli slaví kulaté výročí. Přesně před 120 lety se Měšťanská beseda poprvé otevřela veřejnosti. Už v 19. století se ve zdejší kavárně setkávaly významné osobnosti z vedení města či místní podnikatelé. Dodnes je beseda centem kultury ve městě, kde se pořádají koncerty, divadelní představení či filmové projekce a vzdělávací akce. Pandemie koronaviru však s program významně zamávala.
Čtvrtek, 16. prosince 2021, 07:30
Kdyby Plzní neprošel Martin Stelzer, zcela jistě by vypadala o poznání jinak a kdoví, jestli by ji v zahraničí proslavil pěnivý mok. Právě on stojí za nejstaršími a dodnes fungujícími plzeňskými pivovary, do kterých přivedl sládka Josefa Grolla,...
Beseda své brány poprvé otevřela 29. prosince 1901. Budova, již nechal téhož roku postavit plzeňský spolek měšťanů se stejným názvem, se rázem stala centrem kultury ve městě.
„Měšťanská beseda hraje v Plzni nepochybně zásadní roli a zcela po zásluze je sto dvacet let srdcem plzeňské kultury. Historický kontext i podmínky vzniku této budovy nás činí odpovědnými vůči odkazu zakladatelů Měšťanské besedy, ale i vůči všem Plzeňanům. Jsme si toho plně vědomi,“ uvedl plzeňský primátor Martin Baxa (ODS).
Budovu postavil plzeňský stavitel František Kotek podle vítězného soutěžního návrhu architekta Aloise Čenského z roku 1898. Od počátku byla v přízemí umístěna honosná kavárna s výhledem do sadového okruhu města. Součástí areálu Měšťanské besedy byla od začátku i zahradní část s dřevěným dekorativním hudebním pavilonem a krytou arkádou venkovní restaurace, kde se odehrávaly letní taneční večery. Kavárna prošla rozsáhlou rekonstrukcí v roce 2019.
Kulečníkový sál ve 20. letech 20. století. Dnes je zde prostor restaurace, foto: Archiv města PlzněBesedu navštívila také řada významných osobností, například v roce 1921 první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Kavárnu si mimo jiné oblíbil spisovatel Karel Klostermann či vynálezce František Křižík, jenž se za svého pobytu v Plzni zasloužil o to, že velký sál měl od samého počátku elektrické osvětlení. Besedu navštěvoval i herec a spisovatel Miroslav Horníček a mnozí další.
Měšťanská beseda je od roku 1994 kulturní památkou. „Jde o stavbu velkoryse pojednané reprezentativní budovy s významným souborem uměleckých výtvarných a sochařských děl od značného počtu dobových českých umělců. Obsahuje i kvalitně dochované umělecko-řemeslné prvky a detaily interiérů upravené v pozdějším secesním slohu,“ upozorňuje Eliška Bartáková (ANO), náměstkyně primátora pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí.
Celková kapacita všech sálů v besedě je přes tisíc osob. V letech před koronavirovou pandemií se v Měšťanské besedě konalo průměrně na dva tisíce akcí ročně a prošlo jí kolem 160 tisíc návštěvníků. Měšťanskou besedu, kterou vlastní město Plzeň, provozuje od roku 2009 společnost MĚŠŤANSKÁ BESEDA PLZEŇ s. r. o.
„Program v Měšťanské besedě však zcela ochromila koronavirová pandemie. Některé z akcí se podařilo přeložit na náhradní termíny, ale řadu z nich už nebylo možné zorganizovat. Doufáme, že v nastávajícím roce 2022 se situace zlepší a bude možné všechny připravované koncerty, vystoupení, kurzy, plesy, festivaly a další akce uskutečnit,“ uvedl jednatel společnosti Ivan Jáchim a dodal, že naplánovaný je například koncert bratří Ebenů, zpěvačky Radůzy či operní pěvkyně Magdaleny Kožené.
V roce 2005 prošel objekt rozsáhlou rekonstrukcí. Jsou zde reprezentativní prostory včetně Kina Beseda a Divadélka Jonáš využívány pro nejrůznější typy společenských a kulturních akcí jako jsou koncerty, divadelní představení, plesy, večírky, filmové projekce, festivaly, přednášky, konference, školení i akce pro děti.
