Kultovní Popelka se natáčela také na Švihově, kde ji věnovali vlastní prohlídkový okruh

Je to až s podivem, že umouněná Popelka ve skutečnosti nežila na statku, ale na hradě. Právě Švihov posloužil filmařům jako kulisa rodného stavení hlavní postavy celé pohádky. Na nádvoří kulisáci navíc postavili i holubník.

Filmaři se během natáčení museli poprat také se sněhem. Toho bylo v Československu zrovna málo, proto musel štáb přikročit k náhradnímu řešení. Tím bylo, že na střechy stříhali vápno, další umělý sníh pak vznikl z rozemletého polystyrénu. A jak už to bývá, za pár dní sníh napadl a najednou ho bylo tolik, že se zase točit nedalo. To se týkalo zejména vytipovaných míst v lese.

Natáčení na  Švihově (1973), Photo © Filmové studio Barrandov / DEFA

Obecně bylo natáčení pro herce poměrně náročné. Například závěrečná scéna, kdy jede Popelka v lehkých šatech na koni zasněženou krajinou, se točila v minus 20 stupních Celsia. 

To ale není nic oproti tomu, co zažili herci v Německu. Snímek vznikal v koprodukci, a tak se některé scény točily v zahraničí. Takovým místem byl například královský zámek Moritzburg, kam Popelka přijede na ples. Pohádková Libuše Šafránková v plesových šatech cupitá sněhovým popraškem, ten byl ovšem umělý z rozemletých rybí kostí. I po desítkách let od natáčení si herci „vůni“ sněhu vybavovali.

Populární je pohádka také v Německu nebo Norsku, kde diváky velmi zdrtila zpráva o úmrtí Libuše Šafránkové, kterou má skoro každý spojenou právě s rolí Popelky. Pohádku si již několikátou sezonu připomínají také na Švihově, kde jí věnovali čtyři patra a samostatný prohlídkový okruh. Ročně expozici navštíví bezmála 15 tisíc návštěvníků. K vidění jsou tam fotografie a kostýmy.

„Máme zde ukázku několika scén, které jsou takové nejznámější a natáčely se tady v okolí. Okruh vede čtyřmi patry a začíná to scénou praní prádla u potoka, je tam i Vincek na saních, další patro obsahuje světnici a známou loveckou scénku. Jedno patro je věnované soukromým fotografiím z natáčení pana Trávníčka. Poslední patro zakončuje ples a zkoušení střevíčku. Cestou mohou milovníci filmu plnit úkoly, u každé scény je jednodušší otázka pro děti a složitější pro dospělé,“ popsal nám před časem kastelán Lukáš Bojčuk.

Třešničkou na dortu je originální scénář. Prohlídka je individuální a bez výkladu průvodce. Návštěvníci tam rádi chodili i o Vánocích, vzhledem ke koronaviru se jim letos o svátcích otevře pouze venkovní dvůr hradu, kde bude k vidění i část výzdoby, kterou připravily studentky aranžérství ze Střední odborné školy obchodu, užitého umění a designu v Nerudově ulici v Plzni.