Někteří trhovci se radují, směli otevřít své stánky a částečně jim to zachrání živobytí

Jmelí, ručně tkané šály, drobné šperky nebo přírodní zdobné dekorace. Stánků je tu poskromnu, přesto to trhovci vnímají jako šanci na udržení živobytí a pozastavují se i kolemjdoucí, kterým trhy vyloženě scházejí.

„Budeme tady až do 23. prosince, kromě víkendu. Jsme tady díky tomu, že nám to radnice umožnila, v což jsem skoro ani nedoufala. Je tady šest až sedm stánkařů podle možností. Všechno jsou to samovýrobci a řemeslníci, se kterými objíždíme ty nejkrásnější trhy v celé republice v posledních 20 letech,“ říká úvodem organizátorka akce Barbora Motlová.

Zároveň dodává, že trhovce vybírala podle svých zkušeností a s ohledem na to, že je těžké odhadovat tržby. Proto oslovila hlavně výrobce z Plzeňska. „Na vánoční trhy jsme se s výrobou soustředili už prakticky od října. Všechno, co tady máme, si vyrábíme sami. Smalty dělá manžel, keramiku já. Je v tom opravdu hodně práce,“ popisuje trhovkyně Štěpánka Denková.

Trhovci budou své zboží nabízet v ulici Bedřicha Smetany až do 23. prosince

Akci velmi vítá i Vendula Janková z jižního Plzeňska, která má stánek spolu se svým manželem. Zatímco ona se soustředí na výrobu adventních věnců a zdobných dekorací z přírodních materiálů, manžel se věnuje ručnímu tkaní. „Nemáme žádnou jinou možnost, kde své zboží prodat. Oba s manželem nemáme jiný příjem než toto a musíme se snažit prodat zboží kde to jde. Čtyři dny, kdy jsme mohli být na trzích nás nespasí,“ konstatuje trhovkyně.

Stejně jako ostatní, i ona nad současnými opatřeními jen nechápavě kroutí hlavou. „Manžel byl optimista a věřil, že trhy budou. Maximálně, že to bude vypadat jako loni, ale tohle nečekal asi nikdo. Oba se na vánoční trhy připravujeme měsíce. Něco nakoupím, ale třičtvrtě věcí vyrábím. Měsíce člověk dělá na přípravě a pak zhruba měsíc jezdí a teď nic. Je to nespravedlivé, kdyby byla zavřená obchodní centra, tak to nějak přijmeme, že máme všichni stejné podmínky. Ale tohle? Je to těžké,“ neskrývá Janková své rozhořčení.

„Od začátku covidu živoříme.“

Jako ránu pod pás vidí letošní zrušení trhů i organizátorka akce. „Je to tragédie. Z toho, co vyděláme v prosinci, musíme vyžít do května. Tak to prostě je. Máme samozřejmě nějaké rezervy, ale s tím, jak rostou ceny energií a všeho dalšího, tak se to úplně nedá zvládnout. Už dva roky mám pocit, že stát jde po trhovcích, kdy se ruší ty největší akce. My už od začátku covidu živoříme a ještě, aby nás zařízli takto před koncem roku? To je už smrtelné pro řadu firem a řada z nich už skončila,“ konstatuje Motlová.

A dodává, že sama zná mnoho těch, kteří řemeslo pověsili na hřebík a šli pracovat třeba do fabriky. Ve většině případů se jednalo o výrobce keramického zboží. „Nějak to přežijeme, jsme zvyklý bojovat. Je to spíše velmi únavné. Už loni byla Plzeň jediná, kam jsme mohli jet. Sice to bylo kratší a s omezením, ale jelo to. Letos je to horší. Ale dáme to,“ dodává s naději Janková.