Rodinné fotky matou. Na první pohled krásná paní s krásnými rozesmátými kluky, evokující bezstarostnost. Na ten druhý by s ní nejspíš vůbec nikdo z nás neměnil ani na minutu. S Arturkovou maminkou a jeho bráškou jsem se seznámila jako sociální pracovnice. Vlastně ani nevím, z jakého konce začít, říká Alice Sýkorová, která rodině pomáhá.
„Oba kluci jsou mimořádní, ovšem každý zcela jinak. Starší Saša byl přijat na gymnázium pro mimořádně talentované děti a je skvělý v gymnastice. Na Arturka život zase naložil mimořádně mnoho zdravotních obtíží a péče o něj je nesmírně náročná,” dodává.
O syny pečuje maminka sama, manželství náročnost péče o Artura nevydrželo. Mimochodem maminka se od malička věnovala hudbě a svůj sen završila studiem státní konzervatoře – obor dirigování. Kvůli dětem se pak ale vzdala veškerých kariérních snů i osobního života.
Artík je autista, dále trpí lehčím stupněm mentální retardace, sužují ho epileptické záchvaty, ADHD a nespavost. Tu se nedaří zmírnit a projevy všech diagnóz vinou nevyspání ještě zhoršují. Chronickým nevyspáním kvůli tomu trpí řadu let i maminka. Chlapec téměř nemluví ani nerozumí tomu, co mu ostatní říkají. Nechápe čas a prostor, nemá pud sebezáchovy.
Maminka se synem několikrát týdně dochází na terapie, díky kterým se komunikace mezi ním a okolním světem zlepšuje. S ohledem na ADHD potřebuje Artík unavit fyzicky.
„Protože není schopný sportovat, jediný způsobem, jak ho unavit, je chůze a plavání,“ vysvětluje maminka. „Denně se synem podnikám několikakilometrové procházky. Plavání miluje, ale má to háček. Nesnese, když jsou v bazénu jiní lidé,“ dodává. Podle ní navíc na tuto aktivitu nezbývají peníze.
Manželství náročnou péči o zdravotně postiženého syna nevydrželo, takže maminka vychovává své syny sama. Bohužel nemá ani žádné příbuzné, kteří by ji aspoň trochu ulevili. Je odkázaná na případnou pomoc kamarádů, neziskových organizací a cizích lidí.
Možná je čas trochu odbočit od příběhu Artura k jeho staršímu bráškovi, o kterém maminka říká: „Alexandr je sluníčko mého života. Musel vyzrát o hodně dříve než jeho vrstevníci. Jeho snaha pomáhat Artíkovi je až dojemná. Někdy mladšího syna na procházkách neuhlídám. Vezme cizím dětem hráčky a jejich maminky ne vždy reaguji adekvátně. Alex přiběhne a brášku zakrývá svým tělem. Majestátně u toho prohlašuje, že se moc omlouvá, ale jeho brácha je autista. Nedělá tedy naschvály, jen nerozumí, že nesmí brát cizím lidem věci. Já už v takových chvilkách někdy brečím, Alexík ale dokáže situaci zklidnit,“ vysvětluje maminka obou chlapců.
Alexandr je úžasný nejen ve svém vztahu se zdravotně postiženým bráchou. V září totiž nastoupil do víceletého Mensa gymnázia, kam se dostanou skutečně jen nadprůměrně inteligentní děti. „Je to obrovský úspěch, který mi ale trochu zhořknul. Školné na rok stojí 52 tisíc korun a o stipendium se dá žádat teprve až po dokončení prvního školního roku,“ konstatuje maminka kluků, a dodává: „Jako samoživitelce s velkými výdaji za terapie jeho brášky, mi už žádné prostředky nezbývají. Alex se navíc věnuje vášnivě gymnastice. Pětkrát týdně dochází na tříhodinové tréninky. Miluje je! Sportem uniká od starostí, které by ve svém věku neměl mít. I psycholog mi říká, ať udělám cokoliv, aby se gymnastice mohl věnovat.“
Určitě znáte toto staré přísloví. Ke všemu, co rodina musí zvládat, dosluhuje nyní staré auto. Pro rodinu s dítětem s těžkou formou autismu se něco takového rovná pohromě. „Artík potřebuje do školy, na terapie, k lékařům. Jakoukoliv veřejnou hromadnou dopravou s ním ale není možné cestovat,“ vysvětluje Alice Sýkorová vážnost situace. Maminčiny pokusy skončily tak, že trpěl Artík, ona i spolucestující. „V autě mu mohu přizpůsobit podmínky tak, jak situace a aktuální rozpoložení syna vyžaduje. V MHD něco takového není možné a Artík zde na vše reaguje bohužel velmi negativně. Obtěžuje tím ostatní a jeho stav se zhoršuje,“ vysvětluje maminka posmutněle. Na Artíkovi navíc není jeho postižení na první pohled poznat, což přináší mnoho nedorozumění s okolím.
Část financí dopravního prostředku pro dítě s těžkou poruchou autistického spektra hradí pojišťovna. Chybí ale ještě částka, kterou jako samoživitelka celodenně pečující o syna, není schopna našetřit. Jde o bezmála 173 tisíc korun. A k tomu ještě školné pro Alexe.
Proto se maminka dvou chlapců spolu s Alicí Sýkorovou obrátila s žádostí o pomoc na Patrona dětí. Přispět Artíkovi na auto, aby ho maminka mohla vozit k lékařům i do školy, můžete zde. A jeho bráškovi na školné v Mensa gymnázii zase zde. „Budeme vám velmi vděční za jakoukoliv pomoc,“ říká maminka. Pomáhejme společně dětem, které nemají v životě štěstí
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
