Roztomilé fence labradorského retrívra jsou teprve čtyři měsíce a už pečlivě dochází do kanceláře rokycanského městského úřadu. Zatím si zvyká na lidi, jízdu výtahem nebo chůzi po eskalátorech. Pokud vše zvládne na jedničku, poputuje k trenérům z Pomocných tlapek, kteří z ní vychovají asistenčního psa.
Jmenuje se Faty Bri-Col Black and White, jsou jí čtyři měsíce a už chodí každý den do kanceláře na sociálním odboru rokycanského městského úřadu. Než postoupí do dalšího tréninku, prožije rok se svou vychovatelkou Magdalenou Smolovou, která právě na úřadu pracuje a výchově štěňátek se věnuje 18 let.
I když si Faty zvyká na ohlávku a reflexní košilku s nápisem „Štěně ve výcviku“, o výcvik se vlastně nejedná. „Faty chodí všude se mnou, do práce, obchodů, na procházky, do restaurací, nedávno byla na koncertu Čechomoru, který Pomocné tlapky velmi podporuje. Celou dobu spořádaně spinkala pod židlí. Učí se poznávat běžné situace, zvládnout jízdu výtahem i na eskalátoru, chodí po různých površích od trávníku až třeba po dlažbu v jednom obchodním centru, která pejskům poměrně dost klouže,“ vypočítává Magdalena Smolová, pro kterou je Faty v pořadí pětadvacátým štěnětem ve výcviku.
Štěně ve výcviku má od malička daná jasná pravidla, co může a co ne. Nesmí se krmit od stolu ani si například na potkání hrát s cizími psy, to by jej rozptylovalo. Také proto má vychovatel ve výchově vždy jen jediné štěně. Pokud je ale v rodině klienta další dospělý pes, nevadí to. Štěně je také naučené spát v pelíšku, v žádném případě nesmí do postele. Musí být trpělivé a umět v klidu čekat třeba v ordinaci u lékaře, než skončí vyšetření. Kromě aportování se učí i povel tahej, aby pak uměl třeba svléknout ponožky.
Štěně se učí především hrou a jeho vychovatel musí být trpělivý i důsledný zároveň. „Takový pes si nesmí všímat okolí, jiných lidí nebo psů. Jediný jeho zájem musí být člověk na konci vodítka. Mezi lidmi panuje představa, že asistenční psi se nemazlí, protože už mají zažito, že je sami nemají hladit, mluvit na ně nebo mlaskat. Se svým pánem ale mívají naši pejsci velmi blízký vztah a jsou velcí mazlové,“ říká štěněčí vychovatelka a dodává, že výchova a práce musí být pro štěně hra, kterou má rádo. Přitom je nutné dávat pozor, aby si štěně při výchově neublížilo. „Pokud by si třeba při hře skříplo tlapku mezi dveře, odrazí se v něm tahle špatná zkušenost a pak třeba nebude umět pomoci s otvíráním klientovi na vozíčku,“ vysvětluje vychovatelka.
Každé štěně je prý trochu jiné. „Lumpárny ale umějí všichni. Faty je klidná, rozvážná, nemá problém se soustředit. Ale s neplechami, jako je ničení koberce, začala hned, když jsem ji vzala domů, zatímco její předchůdci na objevení téhle lumpárny potřebovali dva měsíce,“ usmívá se Smolová. Přestože je pro ni loučení s vychovaným štěnětem velmi těžké, ví, že smutek může projevit až potom, co se rozloučí, aby na něj negativní emoce nepřenášela. „Výchova štěňat je krásný koníček, který mi navíc dává pocit, že tím pomáhám, a to je nejhezčí.“
Sobota, 30. ledna 2021, 16:01
Nezisková organizace dokázala za uplynulé dvě dekády předat 244 psů, většina z nich byla asistenčních. Zvířata dokážou být nejen šikovnými společníky, ale pomáhají například dětem s autismem i epileptikům. V neposlední řadě jsou nepostradatelnými...
Už brzy po narození vytipují trenéři vhodné štěně z kvalitní chovatelské stanice. Musí se jednat o potomka už osvědčených rodičů. Ve dvou měsících odchází štěně ke svému vychovateli, který s ním stráví až rok. Za tu dobu jej socializuje, vychovává a naučí štěně přinášet předměty. Postupuje se od jednodušších předmětů, jako jsou balíčky papírových kapesníčků, následují třeba rukavice či bačkory, pak se postupuje od plastových výrobků přes skleněné až po kovové, které obvykle psi bez výchovy přinášejí jen neradi. Vychovatelé přesně vědí, co a jak štěně učit, aby to pro něj byla především hra.
Po roce je štěně socializované, bez potíží zvládá i náročné situace, třeba pohyb v silném provozu nebo hlasitou hudbu a bouřlivý potlesk na koncertu. V té chvíli se jej ujímá trenér, který psa cvičí přímo na míru potřebám budoucího pána. Kromě vodících, canisterapeutických a asistenčních psů tak Pomocné tlapky vychovávají třeba také psy, kteří umí epileptikům tlačítkem přivolat pomoc, když se blíží záchvat. Zastanou také ošetření pacienta po záchvatu, otočí klienta do stabilizované polohy, podají krabičku s léky nebo ručník.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
