Fenomén, legenda, všeuměl a mnohé další lichotivé přívlastky jsou již takřka nezbytnou součástí jména Jiřího Suchého. Herec, komik, textař, zpěvák, básník, hudebník, režisér, dramatik a výtvarník Suchý si na ně již dávno musel zvyknout, vždyť svou poetikou a milým humorem laská své početné fanoušky již více než 65 let. Pracovní tempo zakladatele slavného divadla Semafor nepolevuje ani s devadesátými narozeninami, které dneska slaví. Pro divadlo stále píše nové hry, v červnu mu vyšla kniha Kondenzovaný humor a také pracuje na filmu, ve kterém se bude ve vzpomínkách vracet k vojně.
Jiří Suchý se narodil 1. října 1931 v Plzni, která mu před několika lety udělila čestné občanství. Stal se i čestným občanem Prahy. V roce 1960 se oženil s výtvarnicí Bělou Novotnou, později se jim narodil syn Jakub. Manželka mu byla velkou oporou, například byla první kritičkou jeho textů. V roce 1983 zemřela. O 23 let později se Suchý podruhé oženil, když si vzal dlouholetou a o mnoho let mladší přítelkyni Markétu, před lety se rozvedli. Jeho bratr Ondřej je známý novinář, moderátor, spisovatel a textař.
„Jiří Suchý je jako šampaňské. Zraje, je letícím kamenem, který nezaroste mechem. Je plný invence a fantazie," řekla před lety jeho dlouholetá jevištní partnerka Jitka Molavcová. Ta se Jiřímu Suchému po bok postavila po předčasné smrti Jiřího Šlitra, který v 60. letech se Suchým tvořil jednu z nejoriginálnějších i nejpopulárnějších dvojic historie českého divadla. Jiří Suchý má na kontě přes 1300 písňových textů a je autorem více než 120 divadelních her a revuálních představení.
„Pozvolna mě opouští mládí," konstatoval Suchý letos počátkem září s úsměvem na hudebním festivalu Prague Sounds, kde zazpíval písně inspirované vodním živlem. Své jubileum Suchý oslaví 1. října premiérou představení s názvem Znám ještě starší lidi ve svém domovském divadle Semafor. Již 24. září vyšla kolekce patnácti CD nazvaná Ďáblova dobře placená procházka z Vinohrad, která obsahuje devět her divadla Semafor, jejichž autory jsou Suchý se Šlitrem.
Suchý a Šlitr se potkali v polovině 50. let. V té době Suchý, který se živil jako reklamní grafik, vystupoval v Redutě s Akord clubem (hrál na basu a zpíval) a v kavárně Vltava s Miroslavem Horníčkem. V roce 1958 s Ivanem Vyskočilem založil Divadlo Na zábradlí, které svoji činnost zahájilo pásmem Kdyby tisíc klarinetů. Dvojice se ale později rozešla a již v říjnu 1959 otevřeli Suchý se Šlitrem zbrusu novou scénu - Semafor. Jejich debutovým programem byla muzikálová komedie Člověk z půdy.
Divadlo, které neskrývalo obdiv k předválečnému Osvobozenému divadlu Voskovce a Wericha, záhy rozvinuli do svébytného tvaru autorského divadla malých forem, které se stalo jednou z nejpopulárnějších pražských scén. Originální představení dvojice S+Š a písničky, z nichž mnohé zlidověly, ovlivnily výrazně vkus doby. Divadlo se mimo jiné také stalo "líhní" pěveckých a hereckých hvězd.
Podle řady kritiků S+Š za deset let společného vystupování změnili dějiny divadla i populární hudby. „Vypověděli jsme tehdy válku levnosti a banalitě. Ve jménu hledání cesty k českému muzikálu," popsal obdivovatel anglického music-hallu Suchý původní cíl divadla. S+Š byli mimo jiné průkopníky a propagátory hudebního videoklipu.
Desetileté hvězdné období ukončila nečekaná Šlitrova smrt na Vánoce 1969 a nastupující normalizace; hudební dominanci pak nástup bigbítu. A Suchý navíc upadl v nemilost komunistických vládců, po podpisu petice Dva tisíce slov nesměl do televize ani do rozhlasu. A ačkoli Semafor, potažmo sám Suchý, nikdy nechtěl bourat režim ("Byl jsem prostej chlapec, kterej si zpíval písničky a kterej měl rád jazz."), těžké to měl i ve vlastním divadle.
Diváci však Semafor padnout nenechali a na lístky pravidelně stáli dlouhé fronty. Navíc písničky jako Honky tonky blues, Klokočí, Malé kotě či Pramínek vlasů se zařadily mezi ty, kterém prostě lidem z hlavy vymazat nelze. Suchý i přes nepřízeň režimu hrál, jevištní partnerkou se mu stala Molavcová, o které říká, že je "darem z nebes". Autorsky spolupracoval i s Ferdinandem Havlíkem. Jeho divadlo přežilo i nástup kapitalismu a po letech pendlování z místa na místo našlo zázemí v Praze - Dejvicích.
Suchý se podílel také vzniku řady filmů, k některým napsal námět, scénář, texty písní, složil hudbu či si v nich zahrál. Po listopadu 1989 se vrhl i na podnikání, založil nakladatelství Klokočí a filmovou společnost Perplex. Vyšla mu řada knih včetně dvacetisvazkové Encyklopedie, za kterou získal Cenu Jaroslava Seiferta.
Suchý, který je znám i tím, že rád maluje a je vášnivým sběratelem všeho možného, je držitelem mnoha ocenění, mimo jiné převzal medaili Za zásluhy od Václava Havla (1995), cenu Thálie za celoživotní dílo (2002) či Cenu ministerstva kultury (2006).
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
