Největší změnou, která po roce 1989 poznamenala Plzeňský kraj, byl pád železné opony. Otevření hranic do Německa a později vybudování dálnice D5 přispělo k oživení pohraničí, které bylo po dobu 40 let komunistického režimu devastováno, shodli se hejtman Josef Bernard (ČSSD) a primátor Plzně a poslanec Martin Baxa (ODS). Unikátní přírodu, která byla dříve kvůli hraničnímu pásmu nepřístupná, začal od roku 1991 chránit s přesahem do jižních Čech Národní park Šumava, největší národní park v ČR, a na Domažlicku a Tachovsku od roku 2005 CHKO Český les. V roce 1991 vznikla Západočeská univerzita, která má nyní kolem 11 tisíc studentů.
"Plzeňský kraj byl v roce 1989 nejkrajnější výspou komunistického bloku, regionem, který stál na samém okraji," zdůraznil Baxa. Kraj vznikl z území Západočeského kraje, kam patřil ještě dnešní Karlovarský kraj. Před rokem 1989 byly na dvousetkilometrové hranici se západním Německem hraniční přechody v Rozvadově, Folmavě, Železné Rudě a železniční přejezd Česká Kubice. Zelenou hranici střežili pohraničníci a pokus o její přechod stál nejednoho člověka život či léta vězení. Pro lidi bylo téměř nemožné do Německa vyjet. Dnes je přechodů deset, na přechodech nejsou ani kontroly a lidé mohou přecházet i zelenou hranici.
"Dnes můžeme být v živém kontaktu osobním, přátelském, ale také ekonomickém se sousedním Bavorskem. Otevření hranic s Německem znamenalo velký impulz pro rozvoj Plzně i celého regionu a dalo nám možnosti, které se podle mého názoru za 30 let výrazně využily. Naše vazby s Bavorskem jsou naprosto přirozené ve všech oblastech," řekl Baxa.
Také podle hejtmana přinesl pád železné opony jednoznačné oživení regionu. "Devastace našeho příhraničí byla po válce veliká, po roce 1989 opět vznikla příležitost vdechnout pohraničí nový život. To se leckde daří. Vznikají tam nové fabriky, obce i lidé opravují domy, ukazují se smíšené rodiny, máme řadu smíšených škol," řekl Bernad. I když pohraničí po roce 1989 ožilo, desítky obcí v někdejším hraničním pásmu zaniklých po válce se už neobnovily. Kraj má třetí nejnižší hustotu osídlení.
Ekonomickému rozvoji výrazně pomohlo otevření dálnice D5, která ve směru od Prahy do Německa kraj protíná. Region tak zužitkovává svou polohu a v průmyslových zónách vzniklo množství továren. Díky průmyslu vykazuje kraj trvale nízkou nezaměstnanost i vysoké ekonomické výnosy.
Velkých změn doznala i Plzeň. "Plzeň byla místem, o kterém se předpokládalo, že v řádu minut zmizí v jaderné válce, a tak kromě Škodovky byla městem, do kterého se neinvestovalo. Komunistický režim se strašně podepsal na tváři Plzně," konstatoval primátor. Po 30 letech je podle něj i podle hejtmana Plzeň zcela jiným městem - rozkvetlým, s prosperující ekonomikou, s úspěšnou univerzitou, místem příjemným pro život a otevřeným do Čech i do Německa. Pro Plzeň a většinu kraje je také důležité, že lidé si mohou opět svobodně připomínat, že oblast osvobodila americká armáda.
Za 30 let se změnil průmysl Plzně. Rozpadl se strojírenský gigant Škoda. Takový vývoj byl ale podle Bernarda, někdejšího generálního ředitele Škody Transportation, přirozený. "Škodovka v době globalizace byla residuum. Továrny, kdy se od špendlíku po lokomotivu dělalo všechno, už ve světě neexistují, dnes je na místě specializace," řekl. Řada dřívějších součástí Škody dál funguje. "Když pohlédnu do Kladna na absolutně zdevastovanou fabriku (Poldi), tak je Škodovka jediná firma, která se vlastními silami v českých rukou zmobilizovala a dnes vyrábí špičkové produkty. Lidé také často říkají, že ve Škodovce dříve pracovalo na 40 tisíc lidí, ale přiznejme si, ta přezaměstnanost byla v podnicích dříve obrovská," dodal hejtman. Další velkou změnou, kterou mohli lidé v uplynulých 30 letech v kraji zaznamenat, je podle něj zlepšení životního prostředí a kvality ovzduší.
"Za těch 30 let byla spousta problémů, to uznávám. Ale když se ohlédnu, myslím si, že máme být my Češi na co hrdí. Daří se nám tu zemi, sice pomalu, ale postrkovat směrem k Západu, a to je dobře," dodal Bernard.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
