Hned tři nové kremační pece pořídilo město Plzeň, za jediný den zvládnou zpopelnit až 48 těl

O výměně téměř dvacet let starých kremačních pecí se uvažovalo už delší dobu. „Věděli jsme, že už dosluhují. „To, co se bohužel odehrávalo během covidového období, jejich výměnu ještě více urychlilo. Ředitelka Správy hřbitovů a krematoria města Plzně Kateřina Šneberková čelila začátkem letošního roku velmi nepříjemní situaci. Počet zesnulých výrazně narůstal, kapacity našeho krematoria se ocitly na hraně možností. Ředitelka situaci musela řešit a vyřešila ji,“ uvedl primátor Plzně Martin Baxa (ODS).

I když se dopady pandemie na hospodaření města jevily jako hrozivé, přesto vedení města bralo výměnu kremačních pecí jako nejvyšší prioritu. „Paní Šneberková přesně věděla, jakou technologii potřebuje, celý ten proces dokázala v krátkém čase zvládnout,“ vyzdvihl manažerské schopnosti ředitelky v nejtěžším období plzeňský primátor.  

„Došlo k velkému nárůstu zemřelých, v průměru máme 3000 kremací za rok a teď jen v průběhu března jsme měli přes 500 kremací. Pro původní pece to byla neuvěřitelná nálož a museli jsme spalovat o víkendech, při svátcích. Ty staré pece potřebovaly minimálně 10 hodin zchladnout na provozní teplotu. Denně dokázaly zvládnout maximálně osm těl,“ vzpomínala na nejhorší měsíce letošního roku ředitelka správy hřbitovů a krematoria Kateřina Šneberková.

Teď dokáže každá nová pec kremaci 16 těl za den. To představuje kapacitu 32 těl a dalších 16 může odbavit třetí pec, která bude uvedena do provozu v obřadní síni. Je možný i třísměnný provoz, pece mohou běžet nonstop. „Zvládali jsme na jaře kremaci všech těl, nemusela se vozit jinam, ale bylo to už na hraně,“ konstatovala Šneberková.

Proces jedné kremace v nové peci trvá minimálně 70 minut, až dvě hodiny, záleží na hmotnosti těla a tělesné konstituci zesnulého. „Do teď bylo možné spalovat těla do hmotnosti 150 kg, ta těžší se vozila do jiného krematoria, případně se volil pohřeb zesnulého do země. Teď je možné provést kremaci těla o hmotnosti 350 kg,“ vysvětlila ředitelka. O nových pecích z italského Udine pak mluví při rozhovoru jako o „kráskách.“  

Výměna pecí přišla na 20 milionů korun

Veřejnou zakázku na dodání tří nových pecí a kompletní demontáž a ekologickou likvidaci původních pecí vyhrála společnost GEM-Matthews z italského Udine. Jedná se o jednoho z největších světových výrobců kremačních pecí. Pece budou napojeny na centrální dispečink do sídla společnosti v Itálii, kdy díky vzdálené správě budou provoz zařízení monitorovat, v případě potřeby regulovat, okamžitě uvidí poruchu a do 24 hodin vyšlou své techniky.

„Výměna pecí si vyžádala investici ve výši téměř 20 milionů korun, město Plzeň poskytlo 19 milionů korun, v loňském roce pět milionů korun, letos 14 milionů korun. Kremační pece vyšly na 19,7 milionu korun, zbylá částka jsou náklady na vybudování potřebné technologické infrastruktury,“ vysvětlil radní pro oblast ekonomickou, bytovou a nakládání s majetkem města David Šlouf (ODS).

Samotná kremace pak probíhá při teplotách 900 – 1100 stupňů. „Naše pece se vyznačují špičkovou technologií spalování, pece nemusí vychladnout. Je tak zajištěna vysoká efektivita, druhý den se dává nové tělo do teplé pece, není potřeba tolik plynu na její rozehřátí. Každý žeh je vlastně na míru konkrétního těla. Pec upravuje výkony hořáku. Výstup emisí je splněn s velkou rezervou požadovaných parametrů,“ uvedl Jan Šípek, zástupce dodavatelské společnosti kremačních pecí.

Ten také dodal, že například v SRN už je běžné dále využívat teplo z kremačních pecí. „V peci je teplota 1000 stupňů a veškerá energie teď bohužel odchází komínem pryč. Je možné ji pak využívat na vytápění, ohřev vody, chlazení chladících boxů. To je budoucnost,“ dodal Šípek.

Neupravená těla vrací plzeňské krematorium pohřebn ím službám

Představení nových kremačních pecí se zúčastnil také Tomáš Kotrlý, vedoucí oddělení pohřebnictví Odboru regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. Ten také zdůraznil, že bývalý ředitel krematoria začal v rámci České republiky malou revoluci. „Jako první provozovatel krematoria zakázal papírové rakve, odmítal je přijímat, protože znečišťují pec. Nová ředitelka postupuje v jeho šlépějích, zakazuje zpopelňovat neupravená těla, vrací je pohřebním službám. To my z ministerstva velice kvitujeme.“

„Někdy se stává, že dostaneme od pohřební služby tělo, které není vhodně upraveno tak, abychom ho mohli přijmout k obřadu. Týká se to nejen oděvu, ale například i otevření úst, položení rukou, dále bych to raději nerozebírala,“ doplnila na vysvětlení ředitelka Šneberková.

Plzeňské hřbitovy nabízí i alternativní možnost pohřbu

Kromě klasických pohřbů nabízí Správa hřbitovů a krematoria také jiné alternativní cesty, jež sledují aktuální trendy v pohřebnictví. Před několika lety například uvedli do provozu tzv. lesní hřbitov, kde jsou hrobová místa vytvořená formou žulových desek zasazených do úrovně terénu. Stejně tak rozptylové loučky, které jsou na Ústředním hřbitově, v Bolevci i v Doudlevcích.

„Správa ale připravuje i pohřebiště ke kořenům. Lidé si vyberou strom a k jeho kořenům se uloží zpopelněné ostatky zesnulého. Co je málo známé, že správa provozuje také vlastní pohřební službu,“ uvedla náměstkyně primátora Eliška Bartáková (ANO), do jejíž gesce patří Správa hřbitovů a krematoria města Plzně.

Ústřední hřbitov v Plzni má rozlohu 12 hektarů. První hroby byly na plzeňském hřbitově U Václava zřízeny v roce 1901. Roku 1926 začalo sloužit nové krematorium. V těsné blízkosti nové budovy vznikl urnový háj a také kolumbárium, v Čechách v té době nejrozměrnější. V roce 2008 bylo dokončeno nové kolumbárium, které je díky své délce nejdelším kolumbáriem v České republice. Do jednoho tisíce výklenků je možné uložit až čtyři tisíce uren.